Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3633/2019

33 Cdo 3633/2019-150

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně J. K., bytem v XY, zastoupené Mgr. Jakubem Novákem, advokátem se sídlem ve Studénce, Zahradní 636, proti žalovanému I. S., bytem v XY, zastoupenému Mgr. Hanou Kuchyňkovou Palizovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 383/5, o 50.397,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2019, č. j. -127, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č. j. -127, potvrdil v části výroku I rozsudek ze dne 30. 11. 2018, č. j. -92, kterým Okresní soud v Ostravě uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 50.397,10 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 9. 9. 2017 do zaplacení, v části výroku I jej změnil tak, že žalobu na zaplacení úroků z prodlení výši 8,05 % z částky 50.397,10 Kč od 1. 8. 2017 do 8. 9. 2017 zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II) a o nákladech odvolacího řízení (výrok III).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Nejvyšší soud – v souladu s čl. II části první přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – v dovolacím řízení postupoval podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak.

V části směřující do rozhodnutí o věci samé dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ). Formulací, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp. má být vyřešena jinak“, tj. částečnou citací není přípustnost dovolání v režimu řádně vymezena, neboť z dovolání se nepodává, jakou právní otázku má přitom dovolatel na mysli. Absentující údaj nelze dovodit ani z obsahu dovolání ( ). Dovolatel odvolacímu soudu vytýká pouze to, že se nedostatečně zabýval jeho námitkou „možnosti a povinnosti vystavit fakturu za právní služby“, za situace, kdy „žalobkyně fakturu vystavila s prodlením dvou let“. Tím však nevystihl způsobilý dovolací důvod uvedený v , nýbrž namítl vadu řízení, k níž (je-li skutečně dána) dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci podle , tj. o otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014., sp. zn. ).

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit, a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ).

Dovolání směřující proti části rozhodnutí, jíž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, není podle objektivně přípustné.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. 11. 2019

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu