Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2241/2019

21 Cdo 2241/2019-129

USNESENÍ

1)

J. P.

, narozeného XY, bytem XY a

2)

P. P.

, narozené XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem se sídlem v Hlinsku, Wilsonova č. 368, proti povinnému

K&HAJ s. r. o.

se sídlem v Brně – Veveří, Jaselská č. 206/27, IČO 26307103, zastoupenému JUDr. Romanem Heydukem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 206/27, za účasti vydražitelů

M. Š.

, narozeného XY, bytem XY a

R. Š.

, narozené XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Ivou Petrovou, advokátkou se sídlem v Brně, Skopalíkova č. 1144/11, pro 1 200 000 Kč s příslušenstvím prodejem zástavy, vedené u soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše se sídlem exekutorského úřadu v Chrudimi, Škroupova č. 150, pod sp. zn. 129 EX 2518/16, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. ledna 2019 č. j. -63, takto:

I. Dovolání povinného

se odmítá

.

II. Povinný

je povinen

zaplatit vydražitelům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 925 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivy Petrové, advokátky se sídlem v Brně, Skopalíkova č. 1144/11.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2019 č. j. -63 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr o tom, že „účinky rozhodnutí insolvenčního soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu nastaly okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku“ a podání odvolání navrhovatelem proti tomuto rozhodnutí „již nemůže bránit samotnému provedení exekuce“, jakož i jeho závěr, že „exekuční soud zásadně není oprávněn v tomto řízení přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu“) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K otázce účinnosti rozhodnutí insolvenčního soudu vydaných v insolvenčním řízení (tedy i rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu) srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2016 sp. zn. . V tomto rozhodnutí dovolací soud vyjádřil právní názor, podle kterého jsou rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení v zásadě účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (srov. ). Zároveň ale platí, že nelze trvat na účincích spojených se zahájením insolvenčního řízení, ukáže-li se, že pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost musel být insolvenční návrh odmítnut, že pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu muselo být řízení zastaveno, nebo že insolvenční návrh byl zamítnut, případně byl zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka (srov. ). V takovém případě účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zanikají a zanikají i dosud vydaná předběžná opatření. Jedině, odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soud určit, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí.

K otázce přípustnosti přezkumu exekučního titulu v exekučním řízení srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002 sp. zn. , uveřejněné pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015 sp. zn. a v nich vyjádřený závěr, že v exekučním řízení nelze přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a případné vady nalézacího řízení se do exekučního řízení nepřenášejí. V rozporu s uvedenými rozhodnutími není usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. (uveřejněné pod č. 58 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008), na které odkazuje dovolatel a podle jehož závěrů je možné ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), uplatňovat jiné (další) skutečnosti, jimiž by bylo zpochybněno osvědčení skutečností rozhodných pro nařízení soudního prodeje zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například ); ani uvedené rozhodnutí tedy přezkoumání věcné správnosti usnesení o nařízení prodeje zástavy (exekučního titulu) neumožňuje.

Přípustnost dovolání podle ustanovení nemohou založit podle dovolatele v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešené právní otázky, zda může soudní exekutor v případě provádění elektronické dražby prostřednictvím internetu stanovit v dražební vyhlášce lhůtu pro podání přihlášek pohledávek jinak, než je uvedeno v ustanovení , když ustanovení výslovně stanoví, že pro dražbu prováděnou elektronicky platí obdobně ustanovení až 336n , a zda může soudní exekutor v dražební vyhlášce uvést, že nepřipouští doplacení nejvyššího podání úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené věci, neboť rozhodnutí odvolacího soudu na jejich vyřešení nezávisí.

Usnesení o příklepu může být změněno tak, že se příklep neuděluje, pouze z důvodů uvedených v ustanovení věta první , tedy jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009 sp. zn. ) je nemožnost zúčastnit se dražby důvodem ke změně usnesení soudu prvního stupně o příklepu zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu byl vyloučen z účasti na dražbě dražitel (nikoliv povinný, který dražitelem být nemůže). Za porušení zákona při nařízení dražebního jednání se považují (mimo jiné) vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o výsledné ceně, nedodržení třicetidenní lhůty k nařízení dražebního jednání ( ), nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce, případně to, že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, nebo obsahovala výroky, které byly v rozporu se zákonem nebo faktickým stavem, avšak jen tehdy, když nepříznivé důsledky „výroků v rozporu se zákonem“ nebylo možno odstranit jinak, tedy jestliže takový výrok v rozporu se zákonem vedl či mohl vést k tomu, že odvolatel neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2010 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2014 sp. zn. , uveřejněné pod č. 111 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014). K porušení zákona při provedení dražby pak dochází například tím, že soud neumožní dražit všem oprávněným dražitelům, jestliže neudělí příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil stejné nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožní přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročí jednání, ačkoliv tak učinit měl, neboť nebyly splněny podmínky k provedení dražby atd. (srov. například usnesení ze dne 25. 4. 2006 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2014 sp. zn. ). Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli, tedy k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané věci vyvaroval (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015 sp. zn. ).

Námitky (pokud by byly důvodné), že soudní exekutor v dražební vyhlášce nesprávně stanovil lhůtu pro podání přihlášek pohledávek a nesprávně nepřipustil doplacení nejvyššího podání úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené věci, vztahující se k nařízení dražebního jednání, vzhledem ke své povaze nepředstavují porušení zákona, které vedlo (mohlo vést) k tomu, že odvolatel (povinný) neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva, a bylo tak důvodem ke změně usnesení o příklepu podle ustanovení věty první

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi povinným a vydražiteli se neodůvodňuje ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnými a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2019

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu