Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
D0538D7D375DA075C12584F0001DE754.html
HTML · 11.4 KB
No categories available
33 Cdo 3488/2019
33 Cdo 3488/2019-678
USNESENÍ
I. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. 12 Co 19/2018 -605, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 21. 7. 2017, č. j. 12 C 70/2014 -538, kterým zastavil řízení „
o návrhu. B. D., M. M., doručeného soudu dne 12. 5. 2015 a označeného jako žaloba pro zmatečnost
“. Oba soudy dospěly k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení o návrzích podaných B. D. poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o nepřipuštění jmenovaného obecným zmocněncem žalobkyně, v důsledku čehož bylo řízení o jeho výše označeném návrhu zastaveno.
Dovolání B. D. proti označenému usnesení odvolacího soudu není přípustné, neboť není splněna podmínka tzv. subjektivní přípustnosti dovolání [§ 243c odst. 3 věta první a § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. ) - dále jen „o. s. ř. ].
Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat (subjektivní přípustnost) svědčí pouze tomu účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná jen tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší, popřípadě změní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96 , ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98 , ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. 20 Cdo 5368/2008 , ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1303/2014 , nebo ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015 ).
Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti dovolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2001 sp. zn. 33 Odo 258/2001 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3312/2010 ).
V situaci, kdy oba soudy dospěly k závěru, že nejsou splněny procesní podmínky pro projednání návrhů podaných B. D. poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o jeho nepřipuštění jako obecného zmocněnce žalobkyně, nelze dospět k závěru, že tímto rozhodnutím byla dovolateli způsobena újma na jeho právech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4326/2015 ), která by zrušením či změnou napadeného rozhodnutí mohla být odstraněna. Podmínka subjektivní přípustnosti dovolání tedy splněna není.
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 3 ve spojení s § 218 písm. b) a s § 243f odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2019
JUDr. Pavel Horňák pověřený člen senátu