Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2933/2019

22 Cdo 2933/2019-290

USNESENÍ

A. J. B.

1) J. P.

, narozenému XY, a

2) J. Ž.

, narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Petrem Schönem, advokátem se sídlem ve Vlachově Březí, náměstí Svobody 188, o zdržení se obtěžování kouřením, jinými neobvyklými pachy a křikem, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 3. 2019, č. j. -267, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, č. j. -244, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zdržet se jeho obtěžování cigaretovým kouřem a zápachem, jinými nadměrnými pachy a křikem, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 13. 3. 2019, č. j. -267, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Za dovolacím soudem dosud neřešenou považuje otázku zákazu kouření na balkonech panelových domů, a to v souvislosti s právní úpravou , o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „ “). Uvádí, že je nájemcem bytu v 8. patře bytového domu, žalovaní jsou uživateli (resp. nájemci) bytu v 7. patře téhož domu. Žalovaní na balkoně svého bytu často kouří, což žalobce omezuje v užívání jeho balkonu a větrání bytu. Poznamenává, že žalovaní se také často hádají a křičí, a to i v nočních hodinách. Má za to, že nestanoví-li prohlášení vlastníka bytového domu jinak, jsou balkony a lodžie společnými částmi domu. Ostatně je přesvědčen, že balkóny a lodžie nemohou nebýt společnými prostorami, neboť jednak tvoří součást vnějšího obalu domu, jednak nelze spravedlivě požadovat, aby se na údržbě a opravách podíleli výlučně uživatelé balkonů, a to již z důvodu finanční náročnosti a technických specifik těchto opravy. Z uvedeného dovozuje, že – s ohledem na ustanovení – je nutné zachovat absolutní zákaz kouření na balkonech (coby společných prostorách), nikoli poskytovat uživatelům bytů ochranu před cigaretovým kouřem pouze v případech, kdy kouření cigaret přesahuje míru přiměřenou místním poměrům. V této souvislosti poukazuje na jednoznačně nepříznivé účinky kouření a upozorňuje na praktickou nemožnost uspokojivého řešení problematiky obtěžování cigaretovým kouřem. Dále namítá neobjektivnost dokazování; napadá zejména průběh a způsob provedení místního šetření. Současně soudům vytýká, že nebyl proveden jím navržený důkaz výslechem svědka, ačkoli pro to nebyly splněny zákonné podmínky. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po 30. 9. 2017, projednal Nejvyšší soud dovolání a rozhodl o něm podle , občanský soudí řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “; srov. čl. II bod 2 ).

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolání není přípustné.

Obsahem dovolání je zejména námitka, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla doposud řešena otázka zákazu kouření na balkonech a lodžiích panelových domů, a to v souvislosti s právní úpravou Na řešení takto formulované otázky však rozhodnutí odvolacího soudu založeno není.

V posuzované věci odvolací soud (resp. i soud prvního stupně) vyšel za závěru, že k obtěžování žalobce křikem a jinými pachy již dlouhodobě nedochází; stejně tak nebylo zjištěno, že by do bytu užívaného žalobcem pronikal z bytu žalovaných cigaretový kouř. Zjištění, zda došlo, či dochází k činnosti, která žalobce omezuje v obvyklém užívání jeho bytu, je přitom otázkou skutkovou, nikoli právní. Skutkovými zjištěními je však dovolací soud vázán a nemůže je přezkoumávat. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. ).

Z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu – v souvislosti s výše uvedeným – vyplývá, že důvodem pro zamítnutí žaloby bylo neunesení důkazního břemene. Jinými slovy, žalobce neprokázal, že by ze strany žalovaných docházelo k omezování možnosti užívání jeho bytu, a to jak v případě křiku, tak v případě cigaretového kouře a jiných pachů. Na tomto závěru nemůže řešení dovolatelem formulované otázky aplikace ničeho změnit a dovolání proto není pro její řešení přípustné.

Stejně tak není rozhodnutí odvolacího soudu založeno na otázce, zda balkony bytových domů jsou společnými částmi domu, nebo zda jde o součásti jednotlivých bytů. Uvedenou otázkou se odvolací soud nezabýval a její řešení není pro závěr o zamítnutí žaloby, s ohledem na neunesení důkazního břemene žalobce, významné.

Dovolací přezkum nezakládají ani námitky zpochybňující objektivnost provedeného dokazování. Dovolatel v této části neformuluje žádnou právní otázku, nesouhlasí pouze s hodnocením provedeného dokazování. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení však nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze| totiž usuzovat jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. 1. 2013 k dispozici nemá (viz ustanovení ).

V souvislosti s námitkou neprovedení navrženého důkazu (výslechu svědka) dovolatel neformuluje žádnou právní otázku ani neuvádí, který z předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu považuje za splněný. Proto dovolání v této části trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2019

Mgr. David Havlík

předseda senátu