Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3274/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatelky UNIMEX-INVEST s. r. o. se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 2/1596, zastoupené JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem v Praze 10, K Chaloupkám 2, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. -134 ze dne 26. srpna 2019, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a PaedDr. Miroslavy Weberové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudkyň Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"), a to ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , z důvodu vztahu soudkyň s vedlejší účastnicí (v řízení žalovanou). Stěžovatelka odůvodnila námitku podjatosti tím, že vedlejší účastnice vykonává dlouhodobě činnost tlumočnice pro krajský soud, a proto mezi ní a soudem existuje dlouhodobý vztah, který je představován nejenom pracovní činností vedlejší účastnice, ale také ekonomickou závislostí a provázaností mezi vedlejší účastnicí a krajským soudem. Počet případů, v nichž byla vedlejší účastnice soudem jako tlumočnice ustanovena, musí logicky ovlivnit vztah mezi soudem a vedlejší účastnicí a narušit objektivitu v rozhodování soudu.

2. O vznesené námitce podjatosti bylo rozhodnuto napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") tak, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Šárka Žmolilová, Mgr. Šárka Bokůvková a JUDr. Radmila Baďurová nejsou vyloučené z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Vrchní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by panoval mezi jmenovanými soudkyněmi a vedlejší účastnicí kolegiální vztah, jak jej popsala stěžovatelka. Některé soudkyně projednávající a rozhodující o věci znají vedlejší účastnici pouze z úřední činnosti, jedna však uvedla, že ji nezná vůbec; tyto skutečnosti nezakládají poměr předpokládaný ustanovením a důvody pro vyloučení soudkyň.

3. Proti v záhlaví uvedenému usnesení vrchního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení; namítá zásah do svých ústavně zaručených práv podle d (dále jen ""). V ústavní stížnosti vyjadřuje stěžovatelka svoji nespokojenost s napadeným usnesením a přesvědčení, že z objektivního hlediska jsou zákonné soudkyně rozhodující její věc podjaté.

4. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je řádně zastoupena advokátkou v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona - je však zjevně neopodstatněná.

5. Podle y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, nejde-li otázky ústavněprávního významu. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé [srov. např. nález

ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257)].

6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti nepředložila žádnou ústavněprávní argumentaci, která by odůvodňovala případný zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů. Rozhodnutí vrchního soudu je logicky, srozumitelně a ústavně konformním způsobem odůvodněno a pro stručnost lze na jeho odůvodnění odkázat. V dané věci neshledal nadřízený soud mimořádné důvody pro prolomení práva na zákonného soudce (y) a nespokojenost stěžovatelky s tímto závěrem založit důvodnost ústavní stížnosti nemůže.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu