Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2800/19

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti AXON, spol. s r. o., se sídlem Zlín, Obeciny IV 3592, zastoupené JUDr. Janem Burešem, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 807/64, proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 10. 6. 2019 č. j. 3 KZV 1/2018-352 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne 20. 7. 2016 č. j. KRPZ-27936-1256/TČ-2014-150080-ŠTĚ, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se s odvoláním na , , , a a 6 d domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality (dále jen " "), kterým bylo proti ní a dalším osobám zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle , odst. 2 písm. a), odst. 3 . Dále navrhuje zrušení usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočky ve Zlíně, jímž byla zamítnuta její stížnost proti usnesení policejního orgánu jako opožděně podaná. Stěžovatelka dále podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") žádá, aby Ústavní soud uložil Krajskému státnímu zastupitelství v Brně, pobočce ve Zlíně, aby jí zcela uhradilo náklady řízení.

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

V posuzované věci bylo napadené usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočky ve Zlíně, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu, stěžovatelce doručeno dne 12. 6. 2019, což sama uvádí v ústavní stížnosti. Stěžovatelka se následně obrátila k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci s podnětem k výkonu dohledu. S výsledkem provedeného dohledu byla seznámena vyrozuměním ze dne 26. 6. 2019 č. j. VZT 11/2018-69, které jí bylo doručeno dne 27. 6. 2019. Právě tento okamžik stěžovatelka vnímá jako rozhodující pro počátek běhu dvouměsíční zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti.

Otázkou, zda je podnět k výkonu dohledu vyššímu státnímu zastupitelství (v dané věci podnět k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci) opravným prostředkem podle , se Ústavní soud v minulosti již zabýval. Ve svém usnesení

sp. zn.

vyslovil, že tzv. podnět k dohledu adresovaný nadřízenému státnímu zastupitelství, který má oporu v zákoně o státním zastupitelství ( a , o státním zastupitelství), není v tomto případě opravným prostředkem podle . Podobně pak Ústavní soud zhodnotil zvláštní charakter podnětu k dohledu např. v rozhodnutích

sp. zn.

,

,

,

či

.

Ústavní soud toliko zdánlivě rozdílný názor vyslovil v nálezu

sp. zn.

, kdy však posuzoval ústavní stížnost podanou poškozeným. Tuto situaci je nutno od nyní posuzované věci odlišit, neboť v citovaném nálezu šlo o přezkum již ukončeného (resp. nikdy nezahájeného) trestního řízení. V nynějším případě jde naopak o přezkum rozhodnutí státní zástupkyně procesně navazujícího na usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání.

Ústavní soud tak již v minulosti judikoval, že počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti proti usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodováno o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, se odvíjí od doručení tohoto usnesení státního zástupce stěžovateli, nikoli až od doručení vyrozumění o výsledku provedeného dohledu ze strany nadřízeného státního zastupitelství (srov. usnesení

sp. zn.

).

V nyní posuzované věci je tedy nezbytné za okamžik rozhodný pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti považovat 12. 6. 2019, kdy bylo stěžovatelce doručeno napadené usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočky ve Zlíně. Ústavní stížnost byla datovou zprávou odeslána dne 24. 8. 2019. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené .

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené . S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti nelze stěžovatelce přiznat náhradu nákladů řízení podle ust. .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. října 2019

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj