Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 476/04

Ústavní soud rozhodl 23. srpna 2004 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D. ve věci stěžovatelky J. P., zastoupené Mgr. E. K., proti oznámení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. , proti usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Brně ze dne 8. 3. 2004, sp. zn. a proti usnesení Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality expozitura Brno, ze dne 21. 1. 2004, ČTS: OKFK-24/7-2004,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se ústavní stížností podanou dne 2. 8. 2004 domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterým jí byla policií uložena pořádková pokuta ve výší 50.000,- Kč, za neuposlechnutí výzvy k vydání účetnictví. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla státním zástupcem zamítnuta, protože stěžovatelka ji podala po uplynutí zákonné lhůty (§ 143 odst. 1 tr. řádu). Nejvyšší státní zastupitelství na základě stěžovatelčina podnětu k výkonu dohledu přezkoumalo postup státního zástupce a policie a oznámilo, že neshledalo důvod k tomu, aby vrchnímu státnímu zastupitelství dalo pokyny k jinému vyřízení věci (, 2 z. č. )

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), včetně podmínek ust. zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu k ochraně práva poskytuje. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala prostředky, které poskytuje k ochraně jejího práva.

Stěžovatelka měla v dispozici opravný prostředek proti usnesení o uložení pořádkové pokuty, v podobě stížnosti k vrchnímu státnímu zastupitelství, tuto stížnost však přes výslovné poučení účinně nepodala - učinila tak až po zákonem stanovené lhůtě. Tím se však zbavila možnosti projednání své věci v rámci řízení o ústavní stížnosti, protože v tomto řízení je možno projednat jen ty věci, v nichž stěžovatelé vyčerpali všechny možnosti k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 zákona).

Ze totiž vyplývá, že procesními prostředky k ochraně práva je nutno rozumět nejen prostředky opravné, ale také (všechny) ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit. Pokud tedy stěžovatelka podala stížnost proti uložení pokuty opožděně, zmeškala svým vlastním přičiněním lhůtu k podání prostředku, jímž by se mohla domáhat ochrany svých práv. Takové neefektivní vyčerpání opravného prostředku je v důsledku totožné s nepodáním opravného prostředku, který k ochraně práv stěžovatelky poskytuje, a proto Ústavní soud musel takové podání odmítnout.

Ústavní soud dodává, že tzv. podnět k dohledu adresovaný nadřízenému státnímu zastupitelství, který má oporu v zákoně o státním zastupitelství ( a z. č. ), není v tomto případě opravným prostředkem ve smyslu , a proto šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet druhý den po doručení usnesení vrchního státního zastupitelství. Podnět byl vyřízen 19. 5. 2004, je tedy vysoce pravděpodobné, že projednání ústavní stížnosti stála v cestě, kromě neefektivního vyčerpání opravných prostředků, i opožděnost samotné ústavní stížnosti, protože předtím než byl podnět vyřízen, muselo být nejdříve doručeno usnesení státního zástupce, proti němuž podnět brojí. Ústavní stížnost však byla podána až 2. 8. 2004, tedy po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) zákona), aniž by se mohl jakkoli zabývat věcnou stránkou stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 23. srpna 2004

Eliška Wagnerová, v. r.

soudce zpravodaj