Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3126/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky nezletilé T. S., zastoupené zákonnou zástupkyní B. S., právně zastoupené JUDr. Kristýnou Dolejšovou Kabelovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Ke Stírce 490/57, Praha 8 - Kobylisy, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. listopadu 2012 č. j. -42, za účasti Okresního soudu Plzeň-město, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., sídlem Denisovo nábř. 920/12, Plzeň, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 25. 9. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva zaručená , a větou druhou ve spojení s d (dále jen " ") a y.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

3. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Za procesní prostředek k ochraně práva se považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. ).

4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po procedurální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti napadenému rozhodnutí podala žalobu pro zmatečnost, nicméně doposud nemá žádnou informaci o průběhu tohoto řízení (bod 18. ústavní stížnosti). Ústavní soud telefonickým dotazem u okresního soudu zjistil, že dne 28. 9. 2019 byla tomuto soudu stěžovatelčina žaloba pro zmatečnost doručena.

6. Podala-li stěžovatelka proti rozhodnutí napadenému ústavní stížností mimořádný opravný prostředek, je nezbytné žalobu pro zmatečnost považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Z uvedeného lze dovodit, že stěžovatelčina ústavní stížnost je návrhem nepřípustným podle (srov. bod 1. sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb. a contrario).

7. Současné podávání mimořádného opravného prostředku (vyjma návrhu na obnovu řízení) a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí obecného soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu y. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí obecného soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.

8. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2019

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj