Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2689/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Petra Dolejše, advokáta, sídlem Šafaříkovy sady 2455/5, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. května 2019 č. j. -87, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle a d (dále jen "").

2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") byla v trestní věci odsouzeného R. K., kterému byl stěžovatel ustanoven obhájcem z důvodu nutné obhajoby, podle § 151 odst. 2 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), určena odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 3 300 Kč za tři úkony právní služby a tři režijní paušály dle a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V další částce 300 Kč představující režijní paušál za poradu s klientem dne 8. 2. 2019, která nepřesáhla jednu hodinu, byl návrh stěžovatele zamítnut.

3. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Plzni (dále jen "krajský soud") podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel s rozhodnutím krajského soudu nesouhlasí. Odkazuje přitom na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 3. 1999

sp. zn.

(N 50/13 SbNU 359). Tvrdí, že jeho porada s klientem ve věznici o tom, zda má podat odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, trvala sice jen 16 minut, ale byla věcná. Musel se dopravit do věznice, byť v rámci jednoho města, přičemž použil městskou hromadnou dopravu, a dále přišel minimálně o 105 minut svého času bez nároku na odměnu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je advokátem, který podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. (ST 42/79 SbNU 637) nemusí být zastoupen jiným advokátem. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( a y). Není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí, neboť postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich použití při řešení konkrétních případů přísluší nezávislým soudům. Pravomoc Ústavního soudu podle písm. d)y je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutími v něm vydanými nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody účastníka tohoto řízení, a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními zásadami. Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna [srov. např. nález ze dne 20. 3. 2002

sp. zn.

(N 35/25 SbNU 276) nebo nález ze dne 14. 3. 2005

sp. zn.

(N 55/36 SbNU 581)].

7. Z argumentace stěžovatele je zřejmé, že daná věc se týká výkladu podústavního práva, který Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší. Současně jde o otázku náhrady nákladů řízení, při jejímž posuzování Ústavní soud postupuje nanejvýš zdrženlivě, neboť tato problematika je způsobilá dosáhnout ústavněprávní roviny teprve v případě zásadního zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele či extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení [srov. nález ze dne 10. 6. 2014

sp. zn.

(N 118/73 SbNU 821) či usnesení ze dne 3. 10. 2013

sp. zn.

, dostupné jako všechna rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz]. Takové pochybení Ústavní soud v posuzované věci neshledal.

8. Stěžovatel krajskému soudu vytýká, že mu nepřiznal režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu. Odkazuje přitom na závěry nálezu

sp. zn.

, podle něhož, byť není právní služba podřaditelná pod některý z úkonů podle advokátního tarifu, náleží ustanovenému zástupci alespoň náhrada hotových výdajů.

9. V prvé řadě nelze přehlížet, že závěry nálezu

sp. zn.

jsou poněkud ovlivněny dobou jeho vzniku, tedy minimálně okamžikem před účinností , který zavedl institut, tzv. bagatelních věcí podle Tato koncepce pak výrazně proměnila i vývoj judikatury samotného Ústavního soudu, který, až na výjimky, nepřezkoumává rozhodnutí týkající se právě bagatelních částek. Hranici bagatelnosti přitom poměřuje dokonce s hranicí přípustnosti dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (srov. např. usnesení ze dne 7. 2. 2017

sp. zn.

nebo ze dne 31. 7. 2018

sp. zn.

, dostupná jako všechna rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz). Shora specifikované tvrzené pochybení spočívající v nepřiznání režijního paušálu 300 Kč hranice bagatelnosti zřetelně nedosahuje.

10. Nadto krajský soud v napadeném usnesení srozumitelně odůvodnil, proč se případ stěžovatele odlišuje od věci, řešené poukazovaným nálezem, v níž advokát účtoval skutečně vynaložené cestovní náklady, zatímco v nyní řešeném případu stěžovatel neúčtoval konkrétně doložené a vynaložené náklady spojené s právní službou klientovi a v jeho prospěch, ale v podstatě fiktivní paušální náhradu hotových výdajů bez její specifikace. Podstatou ústavní stížnosti tak zůstává polemika stěžovatele se závěry krajského soudu, kdy se domáhá jejich přehodnocení způsobem, který by měl přisvědčit opodstatněnosti jeho názoru. Přijatým a přezkoumatelným způsobem odůvodněným závěrům krajského soudu však nelze nic vytknout.

11. Ústavní soud tedy neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 17. září 2019

Josef Fiala v. r.

předseda senátu