Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 143/11

Ústavní soud v rámci již skončeného řízení o ústavní stížnosti Jiřího Krejčíka, zastoupeného JUDr. Filipem Matoušem, advokátem, se sídlem Lazarská 6/11, Praha 2, a ústavní stížnosti prof. Jiřího Krejčíka, na základě procesního nástupnictví Vlasty Krejčíkové, Anny Štěpkové a Jiřiny Vaculíkové, všechny zastoupeny JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, se sídlem Valentinská 92/3, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2010 č. j. -355, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5 2010 č. j. -319 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 9. 2009 č. j. -263, rozhodl o návrzích stěžovatelek Mgr. Anny Štepkové a Jiřiny Vaculíkové na opravu písařské chyby v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 1. 9. 2014, takto:

Návrh na provedení opravy v nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 1. 9. 2014 se zamítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedené stěžovatelky se svým podáním ze dne 2. 7. 2014 obrátily na Ústavní soud s návrhem na provedení opravy písařské chyby v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 1. 9. 2019. Při tom požadovaly, aby Ústavní soud ve výroku svého citovaného nálezu doplnil do části označené II. ke specifikaci rušeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 9. 2009 č. j. -263 tato slova: „vyjma výroků uvedených pod body II., IV., VI. a VIII.“ Stěžovatelky poukázaly na to, že odvolací a dovolací soudní řízení se vedlo jen ohledně ostatních nároků žalobců a že se vůbec proti výrokům vedeným pod body II., IV., VI. a VIII. jejich právní předchůdci neodvolávali. Stěžovatelky se domnívají, že tedy Ústavní soud nemohl ve svém výroku zrušit celý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 9. 2014, ale jen výroky, které byly dále předmětem přezkumu odvolacího a dovolacího soudu.

Ústavní soud je v souladu s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, oprávněn aplikovat , který stanoví: „Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.“. K rozhodování o této věci přistoupila soudkyně JUDr. Kateřina Šimáčková, která byla v době rozhodnutí o uvedeném nálezu Ústavního soudu předsedkyní senátu, který vydal nález, jehož opravy se stěžovatelky domáhají.

Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se nejedná o zákonem předvídanou písařskou chybu. Stěžovatelé se svou původní ústavní stížností v řízení před Ústavním soudem domáhali zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 9. 2009, aniž by snad svůj návrh ve vztahu k tomuto rozhodnutí jakkoli zúžili. Jejich návrhu, tak jak byl podán, bylo Ústavním soudem v plném rozsahu vyhověno. Nyní se stěžovatelky cestou dodatečného návrhu na opravu písařské chyby snaží změnit výrok nálezu Ústavního soudu, který v plném rozsahu odpovídá návrhu stěžovatelů, což však není možné. V posuzovaném případě došlo již jedenkrát k písařské opravě (usnesením ze dne 16. 9. 2014), protože soud nesprávně v záhlaví uvedl specifikaci rušeného rozhodnutí Městského soudu v Praze. Nyní posuzovanému návrhu však nelze vyhovět, neboť jím stěžovatelky přehodnocují sám obsah ústavní stížnosti, což po skončení řízení není možné.

Z uvedených důvodů tedy Ústavní soud rozhodl tak, že výše popsaný návrh stěžovatelek zamítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2019

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu