Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1040/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky FOCUS - METAL, s. r. o., se sídlem Jiráskova 399/11, 757 01 Valašské Meziříčí, zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -273 ze dne 16. 1. 2019, rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. -237 ze dne 19. 3. 2018 a rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. -166 ze dne 31. 5. 2017 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas uplatněnou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi byla porušena základní práva stěžovatelky garantovaná d (dále jen " ").

Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Bruntále byla zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se po žalované obchodní společnosti domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 142 120 Kč. Nalézací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou dány zcela mimořádné důvody, které odůvodňují odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení pro rozpor s dobrými mravy ( st. 1 , resp. a ). Odvolací soud rozsudek prvoinstančního soudu jako věcně správný potvrdil. Nejvyšší soud pak dovolání stěžovatelky odmítl podle Stěžovatelka nesouhlasí se závěry obecných soudů, které jsou dle jejího názoru v extrémním rozporu s hmotným právem a vykazují znaky libovůle; Nejvyššímu soudu pak vytýká to, že její dovolání mělo být věcně přezkoumáno, čímž došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu a spravedlivý proces.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí zvážil námitky stěžovatelky a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti [ y (dále jen " ")], který stojí mimo soustavu soudů ( y). Vzhledem k tomu jej nelze považovat za další - "superrevizní - instanci v systému obecné justice, oprávněnou svým vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Proto je třeba vycházet z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů. O zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady). O takové vady se však podle náhledu Ústavního soudu v předmětném případě nejedná, neboť stěžovatelka toliko polemizuje se závěry obecných soudů a výkladem podústavního práva.

S ohledem na nedostatek relevantní ústavněprávní argumentace stěžovatelky nelze zjistit, v jaké souvislosti je citovaný článek y s údajným porušením práv a svobod stěžovatelky. Ústavní soud je toho názoru, že obecné soudy v projednávaném případě neodepřely stěžovatelce právo domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv ( y), když její práva účastníka řízení nebyla v průběhu celého řízení nijak omezena. Nalézací i krajský soud vycházely z individuálních skutkových okolností daného případu, přičemž jasně, plauzibilně a náležitě odůvodnily, proč žalobu stěžovatelky na vydání požadovaného bezdůvodného obohacení pro rozpor s dobrými mravy zamítly. Ostatně Nejvyšší soud rovněž dostatečně odůvodnil, proč v dovolání formulované otázky nemohou založit přípustnost dovolání a proč se tudíž odvolací (krajský) soud při řešení nastolené otázky od judikatury dovolacího soudu - vztahující se na obdobné případy spekulativního nabytí věcí za účelem inkasování náhrad za bezdůvodné obohacení - zjevně neodchýlil. Žádný ústavněprávní deficit tedy v tomto ohledu nelze spatřovat ani v odmítavém usnesení dovolacího soudu.

Ústavní soud uzavírá, že žádné pochybení, které by mohlo zakládat porušení ústavně garantovaného práva stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu y, zjištěno nebylo.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle , mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu