Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 3/19

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky: Moravská a Slezská pirátská strana, sídlem Želivského 1338/3, Havířov, zastoupené Mgr. Jaromírem Parobkem, advokátem se sídlem Antonína Macka 912/4, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2019, č. j. -28, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a 1) Mgr. Bc. Karla Světničky, 2) Michala Drabíka, 3) Tomáše Drabíka, 4) Romana Businského, 5) Vlastimila Pechmana a 6) Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatelka brojí proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byl zamítnut její návrh, jímž se stěžovatelka domáhala vydání rozhodnutí o povinnosti registrovat kandidátní u stěžovatelky a o povinnosti ponechat vedlejší účastníky 1) až 5) na kandidátní ě. Ministerstvo vnitra rozhodnutími ze dne 5. 4. 2019 odmítlo podle , o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kandidátní u stěžovatelky a škrtlo podle a e) téhož zákona na kandidátní ě stěžovatelky kandidáty - vedlejší účastníky 1) až 5). Důvodem odmítnutí kandidátní y stěžovatelky a škrtnutí kandidátů bylo neodstranění závad kandidátní y a jejích příloh. Nejvyšší správní soud v napadeném usnesení dospěl k závěru, že Ministerstvo vnitra postupovalo v souladu se zákonem.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti stejně jako v řízení před Nejvyšším správním soudem namítá, že výzva Ministerstva vnitra k odstranění vad kandidátní y ze dne 27. 3. 2019, č. j. MV-42174-3/OV-2019 (dále jen "výzva k odstranění vad kandidátní listiny"), nebyla adresována zmocněnkyni stěžovatelky, nýbrž chybně přímo stěžovatelce, a to s uvedením adresy zmocněnkyně, na které však stěžovatelka nesídlí. Uvedeným postupem došlo k situaci, kdy poštovní doručovatel při doručování výzvy k odstranění vad kandidátní y nenalezl na adrese zmocněnkyně stěžovatelku jako chybně uvedeného adresáta, a proto nebylo komu na této adrese přenechat výzvu k vyzvednutí předmětné zásilky. K uvedenému stěžovatelka přikládá ke své ústavní stížnosti jako důkaz kopii výzvy České pošty ze dne 1. 4. 2019 k vyzvednutí poštovní zásilky, kde je jako adresát uvedena stěžovatelka, a to s adresou své zmocněnkyně nikoliv svého sídla (dále jen "výzva k vyzvednutí zásilky"). Stěžovatelka namítá, že závěrem, že výzvu k odstranění vad kandidátní y zasílalo Ministerstvo vnitra zmocněnkyni stěžovatelky na adresu zmocněnkyně, Nejvyšší správní soud opomenul výzvu k vyzvednutí zásilky, kterou stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu předložila jako důkaz. Uvedeným postupem mělo podle stěžovatelky dojít k porušení jejího práva na spravedlivý proces a na účast v řádných demokratických volbách.

Stěžovatelka dále navrhuje, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí Ministerstva vnitra o neregistrování kandidátní y do doby svého rozhodnutí ve věci a stanovil Ministerstvu vnitra povinnost, aby určilo stěžovatelce přiměřenou lhůtu pro odstranění vad její kandidátní y, a zaregistrovalo ji k účasti ve volbách do Evropského parlamentu.

II.

Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až . Stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná ( a contrario).

III.

Podstatou ústavní stížnosti stěžovatelky je její tvrzení, že závěr Nejvyššího správního soudu, že výzva k odstranění vad byla řádně doručována zmocněnkyni stěžovatelky, je v rozporu s výzvou k vyzvednutí zásilky, kterou stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu předložila.

Ústavní soud konstantně ve své rozhodovací praxi uvádí, že není další instancí v soustavě obecných soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Ústavní soud proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí, ať již jde o hodnocení důkazů, či obecně o výklad podústavního práva. Samotný postup v řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do jejich činnosti je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy soudy svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Do pravomoci Ústavního soudu nespadá "hodnotit hodnocení" důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, pokud by se s jejich hodnocením sám neztotožňoval [srov. nález ze dne 1. 2. 1994

sp. zn.

(N 5/1 SbNU 41)]. Ve vztahu k hodnocení důkazů Ústavní soud již několikrát judikoval, že důvod ke zrušení rozhodnutí obecného soudu by byl dán pouze tehdy, pokud by jeho právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly [srov. např. nález ze dne 20. 6. 1995

sp. zn.

(N 34/3 SbNU 257), nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995 (N 79/4 SbNU 255) či nález

sp. zn.

ze dne 11. 11. 2003 (N 130/31 SbNU 165)].

Po seznámení se se spisem Nejvyššího správního soudu (vedeného ve věci sp. zn. ) a spisem Ministerstva vnitra (vedeného ve věci sp. zn. MV-42174-1/OV-2019) však Ústavní soud takovéto vady v napadeném rozhodnutí neshledává. Podle obsahu spisu Ministerstva vnitra byla výzva k odstranění vad kandidátní y doručována přímo zmocněnkyni stěžovatelky, a to na adresu zmocněnkyně. Takto řádně je adresát vymezen jak na obálce s označením doručované písemnosti číslem jednacím, které odpovídá číslu jednacímu výzvy k odstranění vad kandidátní y, tak i na poštovním podacím archu odboru voleb Ministerstva vnitra ze dne 27. 3. 2019, a to pokud jde o záznam k písemnosti identifikované číslem jednacím výzvy k odstranění vad kandidátní y. Naopak ve výzvě k vyzvednutí zásilky, které se stěžovatelka ve své ústavní stížnosti dovolává a kterou předložila i v řízení před Nejvyšším správním soudem (list č. 23 soudního spisu), je bez bližší identifikace doručované zásilky (uvedeno pouze podací číslo) především uvedeno, že "zásilka je připravena k vyzvednutí ode dne 25. 3. 2019", tedy ještě před tím, než byla výzva k odstranění vad kandidátní y vůbec vydána. Ústavním soudem takto zjištěný obsah spisového materiálu proto není v rozporu se skutkovým zjištěním Nejvyššího správního soudu ohledně adresáta výzvy k odstranění vad kandidátní y.

S ohledem na shora uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou. V souladu s ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. g) a s čl. 1 odst. 2 písm. a) rozhodnutí pléna Ústavního soudu č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., tak učinil v plénu. Návrh podle na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, stejně jako návrh na stanovení povinností Ministerstvu vnitra, sdílí osud ústavní stížnosti.

V Brně dne 4. června 2019

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu