Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 742/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. V., zastoupeného Mgr. Petrou Andršovou, advokátkou se sídlem Gočárova třída 806/32, 502 02 Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích č. j. -332 ze dne 12. 12. 2018 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č. j. -292 ze dne 26. 7. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas uplatněnou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi byla porušena stěžovatelova základní práva garantovaná , d (dále jen " "), y (dále jen " ") a rovněž a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Zároveň stěžovatel navrhl, aby jeho ústavní stížnost byla projednána mimo pořadí a bez zbytečného odkladu ve smyslu .

Napadeným rozsudkem okresního soudu bylo v řízení o určení péče a výživy a o úpravě styku rozhodnuto tak, že nezletilé děti stěžovatele (A. a O. V.) se svěřují do péče matky (výrok I. rozsudku). Ostatními výroky (II. až IX.) bylo rozhodnuto o výživném, dlužném výživném, styku s nezletilými a náhradě nákladů řízení. Odvolací soud prvoinstanční rozsudek téměř ve všech výrocích potvrdil, pouze marginálně změnil výroky III., IV. a IX. týkající se dlužného výživného a náhrady nákladů řízení za vypracování znaleckého posudku. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal zejména to, že se obecné soudy při rozhodování ve věci výchovy nezletilých dětí řídily výhradně znaleckým posudkem, který považuje stěžovatel za nevěrohodný a vadný, přičemž soudy odmítly provést i další jím navrhované důkazy (vypracovat revizní znalecký posudek a vyslechnout nezletilého O.).

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí zvážil námitky stěžovatele z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, přičemž shledal, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud předně konstatuje, že řízení o ústavní stížnosti již není pokračováním řízení opatrovnického. Ústavnímu soudu přezkum vhodnosti soudy zvoleného řešení nepřísluší, ledaže by se přitom dopustily zjevného excesu či zásadní nespravedlnosti. Nic z toho se ale z napadených rozsudků obecných soudů nepodává. Stěžovatel pouze opakuje námitky, se kterými se obě soudní instance již dostatečně vypořádaly, přičemž svá rozhodnutí i náležitě odůvodnily ve smyslu y.

Pokud se týká polemiky stěžovatele s hodnocením důkazů provedeným obecnými soudy, odkazuje Ústavní soud v této souvislosti na svou ustálenou judikaturu, dle níž je Ústavní soud povolán zasáhnout do pravomoci obecných soudů a jejich rozhodnutí zrušit pouze za předpokladu, že právní závěry obsažené v napadených rozhodnutích jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci nevyplývají [srov. nález Ústavního soudu nález

sp. zn.

ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257)]. Ústavní soud v tomto smyslu napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž vadu, jež by vyžadovala jeho zásah, neshledal. Ústavnímu soudu nezbývá než připomenout, že mu nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani v případě, kdyby se s takovým hodnocením neztotožňoval [srov. nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 1. 2. 1994 (N 5/1 SbNU 41)].

Obě soudní instance se ve svých odůvodněních dostatečně vypořádaly s tím, proč pro nadbytečnost odmítly vypracovat revizní znalecký posudek a provést výslech nezletilého. Úvahy obou jmenovaných soudů se zakládají na ústavně souladné racionální argumentaci a jsou reflexí kautely nezávislého soudního rozhodování vyjádřené v y, pročež postačí v podrobnostech na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí odkázat.

Ústavní soud uzavírá, že žádné pochybení, které by mohlo zakládat porušení ústavně zaručených práv stěžovatele ze strany obecných soudů, zjištěno nebylo.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle , mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Žádostí o přednostní projednání věci se Ústavní soud samostatně nezabýval, neboť o ústavní stížnosti rozhodl mimo pořadí a bez prodlení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu