Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1553/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Mgr. Ivany Mičkeové, nezastoupené advokátky, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2019, č. j. -167, a na odklad vykonatelnosti, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení takto:

Návrhy se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka brojí proti rozhodnutí, jímž senát Městského soudu v Praze nevyloučil soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 7 ve věci vedené pod sp. zn. , mimo jiné i proto, že některé důvody uplatnila navrhovatelka po lhůtě stanovené v ; tím měla být navrhovatelka zkrácena ve svých ústavně zaručených právech zakotvených v a 38 odst. 1 d. Ve svém podání navrhovatelka podrobně popsala důvody svého nesouhlasu s napadeným usnesením a důvody, v nichž spatřuje důvody pro vyloučení soudkyně. Současně navrhla odklad vykonatelnosti napadeného usnesení.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), představuje ústavní stížnost podle písm. d) y zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti přitom není pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména obecné justice viz například nález

sp. zn.

(N 111/19 SbNU 79, též http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud představuje institucionální mechanismus ultima ratio, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. Napadené rozhodnutí, jakkoliv proti němu přímo nejsou přípustné opravné prostředky, nelze považovat za konečné, neboť stěžovatelka má k dispozici další prostředky, jak svá práva v průběhu probíhajícího řízení hájit; není věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení obecných soudů v čase, kdy je mohou napravit soudy samy - jako v projednávané věci. Teprve po jeho skončení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu (viz též novější usnesení z 11. února 2019,

sp. zn.

, či ze 4. března 2019,

sp. zn.

).

Podle proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako nepřípustný.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhodl o návrhu bezprostředně, nebylo nutné vydat rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti napadeného usnesení.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj