Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1072/19

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jiřího Zemana, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241/35, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. února 2019 č. j. -33 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2019 č. j. -47, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal s odkazem na údajné porušení d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2019 č. j. -33 byla zamítnuta stěžovatelova kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2019 č. j. -47, který zamítl jeho žalobu proti České správě sociálního zabezpečení.

2. Stěžovatel ve stručném odůvodnění ústavní stížnosti zejména uvedl, že v řízení před Městským soudem v Praze bylo porušeno jeho právo vyjádřit se předem k osobám soudců, kteří měli o žalobě rozhodovat. Ani Nejvyšší správní soud prý ochranu stěžovateli neposkytl a kasační stížnost zamítl.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Již mnohokrát ve své judikatuře Ústavní soud zdůraznil, že není soudem nadřízeným obecným soudům, není vrcholem jejich soustavy ani další přezkumnou instancí; odkazuje zde na svoji konstantní judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně, přičemž důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do jejich rozhodovací činnosti, což se týká zejména nezávislých obecných soudů.

4. Svoji ústavněprávní argumentaci zakládá stěžovatel na tvrzení, že Městský soud v Praze porušil jeho právo vyjádřit se předem k osobám soudců, kteří měli o žalobě rozhodovat. K tomu uvedl Nejvyšší správní soud, že v projednávané věci byl senát městského soudu obsazen v souladu s rozvrhem práce a žádný z jeho soudců neměl být vyloučen pro podjatost; stěžovatel přitom nespojil vytýkanou absenci poučení o složení senátu (která sama o sobě není porušením zákona) s konkrétní námitkou podjatosti. Nejednalo se tedy o zmatečnost ani o jinou vadu řízení podle příslušných ustanovení Na těchto závěrech není nic neústavního. Je zřejmé, že v daném případě jde jen o výklad podústavního práva, kde se právní názor stěžovatele liší od názoru obecných soudů. Za tohoto stavu Ústavní soud nehodlá, a s odkazem na výše řečené zásady řízení před tímto soudem ani nemůže, uvedené závěry podrobně přezkoumávat.

5. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu