Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 925/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele J. L., t.č. Věznice Heřmanice, P.O.BOX 2, Ostrava, bez zastoupení, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 16. 1. 2018, č.j. -280, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2018, č.j. -339, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2018, č.j. -27, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Obsah ústavní stížnosti přitom nebylo třeba podrobněji rekapitulovat, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutné návrh stěžovatele posoudit jako opožděně podaný.

Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Procesní lhůta stanovená v je lhůtou kogentní a Ústavní soud, který je dle y vázán , ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout. Právě uvedené vyplývá také z dlouhodobě konstantní judikatury Ústavního soudu: namátkou viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 12. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 11. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 4. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 2. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 7. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 2. 2012, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 1. 2010 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 9. 2003 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz). Shodně k dané problematice přistupuje také komentářová literatura, např. WAGNEROVÁ, E.; DOSTÁL, M.; LANGÁŠEK, T.; POSPÍŠIL, I. s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 140 a s. 340.

Úřední činností soudu (ze sdělení Okresního soudu v Opavě a z přiložené kopie příslušné doručenky) bylo zjištěno, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2018, č.j. -27, bylo stěžovateli doručeno dne 28. 8. 2018. Nyní projednávaná ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu doručena až dne 15. 3. 2019. Tato ústavní stížnost tedy zjevně nebyla podána ve lhůtě vyplývající z a je tak třeba ji posoudit jako opožděně podanou.

Pro úplnost lze doplnit, že přestože ústavní stížnost nesplňuje náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (ústavní stížnost především nebyla sepsána advokátem a není k ní přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem), s ohledem na shora uvedené Ústavní soud vyhodnotil jako neúčelné vyzývání stěžovatele k odstranění vad jeho podání, když na závěru, že ústavní stížnost nebyla podána ve lhůtě dle , by se již nic změnit nemohlo.

Na základě této argumentace Ústavnímu soudu nezbylo, než soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2019

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu