Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1001/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti nezletilého T. F. P. a H. P., zastoupených JUDr. Petrou Vons Janulkovou, advokátkou, sídlem Horní lán 1328/6, Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. listopadu 2018 č. j. -1235 a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 31. července 2018 č. j. -1153, , , , , , , , , , , , , za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Opavě, jako účastníků řízení, a Statutárního města Olomouc, sídlem Horní náměstí 583, Olomouc, jako vedlejšího účastníka řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé domáhají zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť mají za to, že jimi bylo zejména porušeno jejich právo na soudní ochranu podle a násl. d. Stěžovatelé rovněž spojili se svojí ústavní stížností návrh na přednostní projednání věci podle .

2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadených rozhodnutí, se podává, že Okresní soud v Opavě ústavní stížností napadeným usnesením přenesl místní příslušnost na Okresní soud v Olomouci s odůvodněním, že věc byla postoupena tomuto soudu jako soudu místně příslušnému. Opatrovníkem nezletilého T. F. v řízení o schválení právního jednání, o výchovném opatření, o jmenování kolizního opatrovníka a o omezení rodičovské odpovědnosti jmenoval Statutární město Olomouc a zprostil funkce původní opatrovníky.

3. K odvolání obou stěžovatelů Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl tak, že odvolání nezletilého T. F. odmítl (výrok I.) a k odvolání stěžovatelky prvostupňové rozhodnutí potvrdil (výrok II.).

4. Podstata stížnostní argumentace pak spočívá v tom, že ke změně místní příslušnosti nemělo dojít, protože trvalý pobyt nezletilého byl ve skutečnosti stále v působnosti Okresního soudu v Opavě, když otázkou trvalého pobytu nezletilého a jeho matky se soudy nedostatečně zabývaly. Dále se v ústavní stížnosti uvádí, že stěžovatel T. F. napadl řízení a rozhodnutí nyní posuzovaná Ústavním soudem žalobou pro zmatečnost podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a podle a jeho matka podala žalobu pro zmatečnost podle Podle názoru obou stěžovatelů by ústavní stížnost neměla být jako nepřípustná odmítnuta, a to s ohledem na závěry vyjádřené v nálezu

sp. zn.

ze dne 12. 5. 2015 (N 94/77 SbNU 377) a v nálezu

sp. zn.

ze dne 20. 7. 2010 (N 146/58 SbNU 227).

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V daném případě tyto prostředky vyčerpány nebyly, resp. stěžovatelé rozhodnutí o nich ústavní stížností nenapadají.

6. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Jak bylo uvedeno, ta se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu ( y) takové souběžné rozhodování nepřipouští.

7. Jak stěžovatelé výslovně uvádí v ústavní stížnosti, nyní ústavní stížností napadená rozhodnutí (respektive řízení, z nichž vzešla) napadli žalobami pro zmatečnost. Žaloba pro zmatečnost přitom zásadně představuje opravný prostředek k ochraně práva svobod, jehož nevyčerpání vede k nepřípustnosti ústavní stížnosti [srov. k tomu stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.) nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 12. 2016; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Výjimku definovanou v nálezech

sp. zn.

a

sp. zn.

je nutno vykládat restriktivně, a to ve vztahu ke kritériím v těchto nálezech definovaným. Napadenými rozhodnutími přitom v nyní posuzované věci nebyla nařízena předběžná opatření, jimiž by se jakkoliv bezprostředně měnila péče a výchovné prostředí nezletilého. Proto není naplněno kritérium neefektivity, která by výjimku z principu subsidiarity v daném případě ospravedlňovala (srov. k tomu odst. 28 nálezu

sp. zn.

a odst. 8 nálezu

sp. zn.

).

8. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl. O žádosti stěžovatelů o přednostní projednání ústavní stížnosti podle Ústavní soud výslovně nerozhodoval, neboť jí vyhověl fakticky.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2019

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj