Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 12/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky Římskokatolické farnosti - Povýšení svatého Kříže Prostějov se sídlem v Prostějově, Filipcovo náměstí 20/4, zastoupené Mgr. Stanislavem Hykyšem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Zelená 267, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2018,č. j. -165, a rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. dubna 2018, č. j. -148, a Krajského soudu v Brně ze dne 11. srpna 2017, č. j. -98, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení a České republiky - Státního pozemkového úřadu se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11, jako vedlejšího účastníka řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se coby oprávněná osoba podle , o vypořádání majetkových vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, ve znění nálezu pléna Ústavního soudu č. 177/2013 Sb. (dále jen " "), domáhala žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen " ") vydání pozemku parcelní číslo 5971 v katastrálním území Prostějov (dále jen "pozemek") a nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 23. února 2016,

sp. zn. 5502797/2013/R5646, č. j. SPU 088195/2016/121/KJ.

rozsudkem ze dne 11. srpna 2017, č. j. -98, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") rozsudkem ze dne 19. dubna 2018, č. j. -148, potvrdil rozsudek krajského soudu v zamítavém výroku, změnil nákladový výrok a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. října 2018, č. j. -165, odmítl stěžovatelčino dovolání pro jeho nepřípustnost a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení. Obecné soudy dospěly k závěru, že předmětný pozemek je potřebný pro veřejně prospěšnou stavbu v souladu s územním plánem sídelního útvaru Prostějov a se zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, lze jej pro tento účel vyvlastnit, a je tak dána překážka podle zákona

č.

Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů, namítá porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva vlastnit majetek podle y; dále namítá porušení a y. Zásah spatřuje zejména ve formalismu rozhodování obecných soudů a v odmítnutí zásady ex favore restitutionis, neboť předmětný pozemek bude veřejně prospěšnou stavbou zasažen pouze v horní a střední části - nezasažená část pozemku tak mohla být vydána.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona - je však zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud dospěl k závěru, že se obecné soudy přezkoumávanou věcí zabývaly řádně, provedly dostatečná skutková zjištění, vypořádaly se s argumentací účastníků řízení a dospěly k logickým právním závěrům o nemožnosti vydání pozemku, které odůvodnily ústavně konformním způsobem. Ústavní soud neshledal v postupu obecných soudů exces, který by byl důvodem pro kasaci napadených rozhodnutí.

Pozemek je podle příslušné územně plánovací dokumentace a územního rozhodnutí potřebným pro umístění a realizaci veřejně prospěšné stavby, v současnosti nelze přesně určit, která část pozemku bude stavbou dotčena, a proto jej nelze vydat, neboť vznikla překážka podle Závěr Nejvyššího soudu, že se použije na zmírnění pouze některých majetkových křivd podle zákonem stanovených pravidel, které nelze interpretací překračovat, je správný (ústavně konformní).

Napadenými rozhodnutími obecných soudů nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky; proto na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný. Toto usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. 3. 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu