Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 237/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti Marka Sazimy, zastoupeného Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2018, č. j. -102, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a obchodní korporace BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a. s., se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3217/16, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti vedlejší účastnici (žalované) o uložení povinnosti zajistit opravu prasklého displeje mobilního telefonu v hodnotě 1 867,69 Kč. Stěžovateli bylo zároveň oběma soudy uloženo nahradit vedlejší účastnici náklady řízení.

Stěžovatel je přesvědčen, že soudy porušily jeho právo na soudní ochranu podle d (dále jen " ") a na ochranu majetku podle y. Jednak se stěžovatel domnívá, že mu nesprávným poučením odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání bylo odepřeno právo na přístup k dovolacímu soudu; dále spatřuje v napadeném rozhodnutí ústavně nekonformní výklad z hlediska ochrany spotřebitele.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s , o Ústavním soudu (dále jen " "), je sice přípustná podle téhož zákona, avšak je zjevně neopodstatněná.

Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud přihlíží i k tomu, jak intenzivně případná pochybení mohou zasáhnout do práv a svobod stěžovatelů; z toho důvodu zásadně odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou tzv. bagatelní [usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)]. Ústavní soud je přitom veden úvahou, že spory o tzv. bagatelní částky zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své (obvykle) nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele (jeho majetkové poměry).

Výše sporné částky v souzené věci je bagatelní i z hlediska odvolacího řízení a stěžovatel žádné konkrétní dopady do svých majetkových poměrů neuvádí. S ohledem na výše uvedené se Ústavní soud zabýval pouze tím, zda napadené rozhodnutí porušilo podstatu ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, což neshledal. Odvolací soud své rozhodnutí srozumitelně a logicky vysvětlil a dospěl k němu na základě odvolání stěžovatele, který tak měl možnost soudu předložit svůj náhled na věc a přesvědčit jej. Skutečnost, že se mu to nepodařilo, porušení jeho práv nepředstavuje - neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod [již usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 10. 1994 (U 18/2 SbNU 241)].

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný. Usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu