Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3131/18

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaje), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. B., t. č. ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, AK se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65, o návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65 se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládá.

Odůvodnění

1. Dne 18. 9. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, která splňuje procesní podmínky řízení před Ústavním soudem podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlavní označeného rozhodnutí, jímž ministr spravedlnosti, na základě předcházejících usnesení Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání na Ukrajinu.

2. Stěžovatel se domnívá, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zaručených v a 2 d ve spojení s jejím a Úmluvy o právním postavení uprchlíků. S ústavní stížností stěžovatel spojil také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že bez odložení jeho vykonatelnosti by došlo k realizaci vydání stěžovatele na Ukrajinu, kde je ohrožen vážnou újmu. Stěžovatel byl přitom informován o tom, že dne 20. 9. 2018 má být převezen z Vazební věznice Ostrava a následně transportován na Ukrajinu; dne 21. 9. 2018 pak stěžovatel Ústavní soud informoval o tom, že již byl převezen do Vazební věznice Praha-Ruzyně, odkud je plánován jeho transport na Ukrajinu v ranních hodinách dne 24. 9. 2018. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále uvádí, že napadené rozhodnutí ministra spravedlnosti bylo vydáno v době, kdy ještě stěžovatel neztratil postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Stěžovatel totiž podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, která byla rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 11. 6. 2018 shledána nepřípustnou a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno. Toto rozhodnutí následně dne 13. 7. 2018 stěžovatel napadl žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě, s níž spojil i žádost o přiznání odkladného účinku. Ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo vydáno dříve, než krajský soud rozhodl o stěžovatelově žádosti o přiznání odkladného účinku.

3. Ústavní soud konstatuje, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v . Podle uvedeného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

4. V posuzovaném případě Ústavní soud shledal, že podmínky citovaného ustanovení jsou splněny. Odklad vykonatelnosti je sice institutem mimořádným a ustanovení je nutno vykládat restriktivně [srov. např. usnesení ze dne 9. 6. 2004

sp. zn.

(dostupné na http://nalus.usoud.cz)], nicméně ve věci stěžovatele je nutno uvážit, že výkon napadených rozhodnutí by mohl představovat nezhojitelný významný zásah do jeho práv, přitom stěžovatel se již nachází ve vydávací vazbě a byl již naplánován jeho transport na Ukrajinu. Stěžovatel současně zahájil řízení ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany a není zřejmé, že by toto řízení již bylo zcela skončeno. Došlo-li by však k realizaci vydání stěžovatele, stalo by se toto řízení ve správním soudnictví bezpředmětné. Podle Ústavního soudu současně nejsou nepřiměřeně ohroženy ani zájmy jiných osob, vzhledem k předpokladu, že o ústavní stížnosti bude moci být rozhodnuto v nejbližší době po získání potřebných podkladů pro rozhodnutí.

5. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, a to aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2018

Ludvík David, v. r.

předseda senátu