Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2654/18

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Renaty Petrové a Ing. Petra Vojtíška, zastoupených JUDr. Viktorem Rossmannem, advokátem, se sídlem Senovážné náměstí 1464/6, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2018 č. j. -203, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé se u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobou domáhali vydání v žalobě specifikovaných nemovitostí na základě tvrzeného dědického nároku. Žalovaná, Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, však uplatnila námitku promlčení, kterou Obvodní soud pro Prahu 1 neshledal navzdory námitce stěžovatelů v rozporu s dobrými mravy, a rozsudkem ze dne 26. září 2017 č. j. -164, žalobu zamítl. Tento rozsudek byl Městským soudem v Praze shledán věcně správným a potvrzen napadeným usnesením, v němž byli stěžovatelé také řádně poučeni o možnosti podat proti němu dovolání.

2. Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti uvádí, že dovolání nepodali, jelikož by dle rozhodovací praxe dovolacího soudu nebylo přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a bylo by odmítnuto.

3. Ústavní soud shledal ústavní stížnost nepřípustnou.

4. Ústavní stížnost je založena na principu její subsidiarity k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva [srov. usnesení ze dne 28. dubna 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475)], což znamená, že k jejímu věcnému projednání může podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. Od nabytí účinnosti , jímž bylo mj. novelizováno ustanovení o nepřípustnosti ústavní stížnosti, tedy od 1. 1. 2013, musí být vyčerpán i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud v souladu se svou dosavadní judikaturou [srov. např. nález ze dne 9. srpna 2007

sp. zn.

(N 125/46 SbNU 181) či nález ze dne 5. srpna 2009

sp. zn.

(N 176/54 SbNU 209), bod 10] považuje dovolání za takovýto mimořádný opravný prostředek.

5. Ústavní soud zastává názor, že jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle Účastník odvolacího řízení, který tvrdí, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, se může domáhat ústavní stížností jejich ochrany pouze tehdy, pokud předtím řádně a účinným způsobem vyčerpal dovolání přípustné podle [srov. např. usnesení ze dne 30. 6. 2014

sp. zn.

či usnesení ze 28. 3. 2013

sp. zn.

ze dne 28. 3. 2013 (U 5/68 SbNU 541)]. Stěžovatelé navíc v ústavní stížnosti namítají rozpor postupu obecných soudů s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, čímž sami logicky vyvracejí vlastní argument o nepřípustnosti dovolání.

6. Podle ustanovení nebude ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná, přestože nedošlo k řádnému vyčerpání všech procesních prostředků ochrany práva, pouze pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Ústavní soud dospěl k závěru, že ani jedna z podmínek vyřčených v ustanovení nebyla splněna, a ústavní stížnost je tudíž nepřípustná.

11. Pokud by Ústavní soud nyní předloženou stížnost projednal, porušil by výše zmíněný princip subsidiarity ústavní stížnosti. Jak vyplývá z jeho ustálené judikatury, ústavní stížnost dle písm. d) y tvoří právní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Jak konstatoval ve svém nálezu

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), ochrana ústavnosti, včetně základních práv a svobod, není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice ( y); Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 9. 2012). Ústavní soud by tedy překročil své pravomoci, pokud by předloženou ústavní stížnost projednal bez toho, aby se k namítanému porušení práva na spravedlivý proces měl možnost nejdříve vyjádřit Nejvyšší soud.

12. Na základě výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než podanou ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný v souladu s , a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2018

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka