Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1799/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Jana Bláhy, zastoupeného JUDr. Robertem Bezděkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 657/7, proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2018, č. j. -65, a Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 12. 2017, č. j. -40, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Berouně jako účastníků řízení a Města Unhošť jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal dne 10. 3. 2017 návrh na zastavení exekuce podle z důvodu nemajetnosti. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 27. 12. 2017, č. j. -40, zastavil řízení o podaném návrhu a rozhodl o nákladech řízení. Okresní soud dospěl k závěru, že vymáhaná pohledávka včetně nákladů exekuce již byla vymožena, zanikl tedy výkon exekučního titulu jakožto zvláštní podmínky řízení a bylo nutné řízení o návrhu zastavit. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 2. 2018, č. j. -65, potvrdil usnesení okresního soudu a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud dospěl k obdobnému závěru jako soud nalézací - nelze rozhodovat o zastavení exekuce po jejím faktickém provedení, je-li důvodem zastavení nemajetnost povinného nebo zjevný nepoměr nákladů exekuce k vymáhané pohledávce.

Proti usnesením krajského soudu a okresního soudu se stěžovatel brání ústavní stížností podanou dne 23. 5. 2018 a navrhuje jejich zrušení. Namítá zásah do svého ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces podle a d (dále jen " "), dále namítá porušení a y. Stěžovatel zejména namítá, že exekuce byla zahájena nezákonně, vedlejší účastník nebyl oprávněn vymáhat bagatelní částku 1000 Kč prostřednictvím soudního exekutora, neboť takové jednání je v rozporu se zásadou zdrženlivosti a přiměřenosti, což bylo opakovaně judikováno Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem. Obecné soudy řádně neodůvodnily napadená rozhodnutí, která jsou rovněž projevem jejich libovůle.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je řádně zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona, je však zjevně neopodstatněná. Podle y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, nebyl-li z jejich strany dodržen ústavní rámec při rozhodovací činnosti - žádné takové pochybení v projednávané věci nezjistil.

V dané věci jde o exekuční řízení vedené k vymožení pohledávky 1000 Kč, což je tzv. bagatelní věc. Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi (např. usnesení ze dne 29. 4. 2002,

sp. zn.

, ze dne 30. 8. 2001,

sp. zn.

, nebo ze dne 4. 4. 2007,

sp. zn.

, aj.) dospěl k závěru, že v takových případech - s výjimkou extrémních rozhodnutí, mezi které však nelze řadit rozhodnutí napadené - je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost zásadně vyloučena. V případě bagatelních částek je totiž evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, umožňující soudům efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu právům v řízeních, která jsou svou povahou skutečně věcně složitými, a v nichž hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele.

Nad rámec uvedených důvodů zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti lze uvést, že v posuzované věci je odůvodnění napadených usnesení ústavně konformní. Podstatou věci není, jak se stěžovatel domnívá, zda byla exekuce nařízena souladně se zásadou zdrženlivosti a přiměřenosti, nýbrž to, zda byly splněny podmínky pro zastavení řízení o návrhu na zastavení exekuce. Obecné soudy, souladně s judikaturou Nejvyššího soudu, dospěly k závěru, že zanikl-li faktický výkon exekučního titulu, neboť byla již vymáhaná částka včetně nákladů exekuce zcela vymožena, není splněna zvláštní podmínka řízení, a proto bylo řízení o stěžovatelově návrhu zastaveno. Exekuční titul nebyl v posuzované věci zrušen ani nebyla prohlášena jeho nicotnost, a proto nebylo třeba o návrhu rozhodnout věcně z důvodu možného vzniku bezdůvodného obohacení. Byl to pouze stěžovatel, kdo porušil právní povinnost, za což mu byla uložena bloková pokuta, kterou však řádně a včas nezaplatil. Choval-li by se stěžovatel jinak, nemuselo by vůbec dojít k výkonu exekučního titulu.

Ústavní soud uzavírá, že postupem obecných soudů nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele; proto na základě výše uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu