Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2878/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky CS-COM, s. r. o., sídlem Jana Uhra 4, Brno, zastoupené Mgr. Vladimírem Hamplem, advokátem, sídlem Mendlovo náměstí 1a, Brno, proti výroku I a III rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. června 2018 č. j. -218, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a Ilony Slivoňové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdila, že jím bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces chráněného d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 5. 2017 č. j. -172 bylo vedlejší účastnici (jako žalované) uloženo zaplatit stěžovatelce (jako žalobkyni) částku 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 26. 1. 2009, částku 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 22. 2. 2009, částku 24 990 Kč s úrokem z prodlení od 19. 5. 2009 a částku 24 990 Kč s úrokem z prodlení od 2. 6. 2009 vše do zaplacení (výrok I) a dále nahradit náklady řízení ve výši 67 612 Kč (výrok II).

3. K odvolání vedlejší účastnice byl výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I týkající se částky 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 26. 1. 2009 a částky 24 076 Kč s úrokem z prodlení od 22. 2. 2009 do zaplacení změněn tak, že se žaloba zamítá (výrok I), ve zbývající části výroku I byl tento rozsudek potvrzen (výrok II) a dále jím bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka mj. uvedla, že souběžně s ústavní stížností podala dovolání, současně však s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu vyjádřila obavu, že by toto dovolání mohlo být dovolacím soudem považováno za nepřípustné podle (dále jen " "). Má ale za to, že o takový případ nejde, neboť nárok uplatnila na základě čtyř přepravních smluv, kdy plnění žádné z nich sice nepřekročilo částku 50 000 Kč, ale tato spolu úzce souvisí časově i co do svého předmětu, a její nárok má tak totožný skutkový základ s jednotnou právní kvalifikací.

5. V podání ze dne 6. 9. 2018 pak stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud z výše uvedeného důvodu řízení o ústavní stížnosti přerušil až do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání.

6. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

8. Jak plyne z výše uvedeného, stěžovatelka shora označené rozhodnutí napadla vedle ústavní stížnosti také dovoláním, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Skutečnost, že soudní řízení v dané věci dále probíhá, vylučuje, aby Ústavní soud ústavní stížnost projednal a rozhodl o ní, neboť by tím nepřípustně (v rozporu s principem právní jistoty, jakož i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti a minimalizace ingerence Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci) zasahoval do rozhodování obecných soudů, tedy v posuzované věci do oblasti vyhrazené rozhodování Nejvyššího soudu (srov. k tomu ).

9. Není zde ani důvod, aby se svým rozhodnutím vyčkával, než o podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodne, neboť (již jen) s ohledem na (eventuálně nesprávné) poučení o opravném prostředku, kterého se stěžovatelce v napadeném rozsudku dostalo, lze lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti napadenému rozsudku odvíjet až od doručení příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu, i když dovolání bude odmítnuto jako nepřípustné podle [nejen tedy, bude-li odmítnuto z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu (viz ), zde konkrétně proto, že nebyly splněny předpoklady stanovené v , jak se stěžovatelka domnívá].

10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud musel považovat podanou ústavní stížnost za "předčasnou", resp. nepřípustnou podle , a proto ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. září 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj