Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2894/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti Lenky Vrábelové, zastoupené Mgr. Evou Schrammovou, advokátkou, sídlem Ruská 2393/75, Praha 10 - Vršovice, proti rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. července 2018 č. j. 38180-37/2018-640000-4, rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. července 2018 č. j. 38180-34/2018-640000-4 a exekučního příkazu Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 27. června 2018 č. 1864001105/4, č. j. 38180-6/2018-640000-42, spojené s návrhem na zrušení až 710 , , ve znění pozdějších předpisů, a , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 21. 8. 2018, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), Dodatkového protokolu k Úmluvě a a 17 y základních práv Evropské unie. Současně navrhla, aby Ústavní soud zrušil až 710 , , ve znění pozdějších předpisů, a , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a aby odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí podle , o Ústavním soudu.

2. Exekučním příkazem Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen "celní úřad") ze dne 27. 6. 2018 č. 1864001105/4, č. j. 38180-6/2018-640000-42 byla podle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. b) a § 190 daňového řádu nařízena daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu stěžovatelky jako manželky dlužníka u poskytovatele platebních služeb. Námitka stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta rozhodnutím celního úřadu ze dne 19. 7. 2018 č. j. 38180-34/2018-640000-4. Dalším jeho rozhodnutím z téhož dne č. j. 38180-37/2018-640000-4 byl zamítnut návrh na zastavení uvedené daňové exekuce.

3. V dané věci jde o poskytnutí pomoci ze strany České republiky při vymáhání cla, jež bylo manželovi stěžovatelky vyměřeno ve Spolkové republice Německo. Stěžovatelka zastává názor, že k vyměření došlo bez toho, aby k tomu existoval věcný důvod. Německé celní úřady měly postupovat v rozporu s tamním celním kodexem. Nadto stěžovatelka zpochybňuje zákonnou úpravu společného jmění manželů jako protiústavní "přežitek" nerovnosti mezi mužem a ženou, o nějž se nemohou opírat rozhodnutí celního úřadu.

II.

Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

4. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva.

6. V dané věci stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutím celního úřadu, aniž by vyčerpala procesní prostředky, které jí za účelem realizace jejího práva na soudní ochranu proti rozhodnutím orgánů veřejné správy dle a 2 y stanoví , , ve znění pozdějších předpisů. Pakliže má stěžovatelka za to, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, měla podat žalobu podle , čímž by dosáhla soudního přezkumu napadených rozhodnutí ve správním soudnictví. I kdyby tak přitom učinila, ústavní stížnost by byla přípustná teprve tehdy, směřovala-li by proti rozhodnutí soudu o posledním procesním prostředku, který měla stěžovatelka k dispozici. Žádné takovéto rozhodnutí ale ústavní stížností napadeno není.

7. Z těchto důvodů Ústavní soud shledal ústavní stížnost stěžovatelky nepřípustnou podle , pročež ji - společně s akcesorickým návrhem na zrušení některých zákonných ustanovení - podle ve spojení s mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle již Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť takovýto odklad by z povahy věci mohl být omezen jen do rozhodnutí o ústavní stížnosti. Tímto rozhodnutím se tak tento návrh stal bezpředmětným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. září 2018

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu