Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 593/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky PaedDr. Libuše Rektorové, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2016 č. j. -424, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2015 č. j. -393 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. června 2014 č. j. -344, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení (byť nesprávně označených jako rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2016 č. j. , rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015 č. j. a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 6. 2014 č. j. ).

2. Ačkoliv byla stěžovatelka již vícekrát v předcházejících řízeních Ústavním soudem poučena o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Ústavní soud přesto stěžovatelku vyzval k odstranění těchto nedostatků podání přípisem doručeným jí 19. 3. 2018, v němž byla též upozorněna, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jí rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, jakými nedostatky oproti tomu trpí a jak je možno požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem.

4. Na tuto výzvu stěžovatelka zareagovala oznámením o nástupu hospitalizace a tvrzením, že z toho důvodu nestihne odeslat podání o obsahu 13 stran a opatřit je kopiemi lékařských zpráv. Současně stěžovatelka požadovala prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, kterou Ústavní soud obdržel dne 20. 2. 2017. V této žádosti stěžovatelka taktéž podrobně popsala své zdravotní problémy a sociální situaci.

5. Ústavní soud přípisem doručeným stěžovatelce dne 20. 4. 2018 prodloužil lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti nejpozději do třiceti dnů od doručení tohoto vyrozumění (tedy do dne 30. 4. 2018).

6. Podáním ze dne 10. 5. 2018 stěžovatelka oznámila, že si vyvrkla pravé koleno a byl jí naordinován klidový režim. Následovaly zdravotní komplikace s tímto zraněním spojené, z jejichž důvodů stěžovatelka opětovně žádala o prodloužení lhůty.

7. Přípisem ze dne 13. 5. 2018 doručeným stěžovatelce dne 28. 5. 2018 Ústavní soud opětovně prodloužil lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti do čtrnácti dnů od doručení tohoto vyrozumění (tedy do dne 12. 6. 2018).

8. V mezidobí podáním ze dne 18. 5. 2018 a ze dne 21. 5. 2018 stěžovatelka sdělila Ústavnímu soudu, že její zdravotní stav je opět komplikovaný (zánět zubů, neurologie, infekty, zhmoždění kolena a další). Podáním ze dne 8. 6. 2018 označeným jako omluva z důvodu nedodání důkazů stěžovatelka poukázala na své problémy s diabetem, páteří, kyčlemi a pravou rukou. Stěžovatelka sdělila, že s ohledem na uvedené potíže se nemohla své právní věci věnovat, ani pokud se jedná o zajišťování právních služeb a podkladům k nim.

9. Přípisem ze dne 13. 6. 2018 doručeným stěžovatelce dne 25. 6. 2018 Ústavní soud již potřetí prodloužil lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti s konečnou platností do dvaceti dnů od doručení tohoto vyrozumění (tedy do dne 15. 7. 2018). Ústavní soud stěžovatelce sdělil, že vzhledem ke skutečnosti, že je schopna Ústavnímu soudu zasílat řadu podání ve věci, má za to, že jí i přes zhoršený zdravotní stav nic nebrání zvolit si k zastupování před Ústavním soudem advokáta, či se obrátit na Českou advokátní komoru, jak jí již bylo sděleno výzvou ze dne 1. 3. 2018.

10. Ani v této prodloužené lhůtě však stěžovatelka vytčené vady ústavní stížnosti neodstranila a podáním o obsahu 23 stran doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 7. 2018 požádala o další prodloužení lhůty do 15. 9. 2018. V této žádosti opět podrobně popsala své zdravotní problémy, přičemž uvedla, že zatím nepodala žádost o ustanovení advokáta Českou advokátní komorou, neboť je pro ni velmi obtížné pracovat s mnoha dokumenty, vztahujícími se k řízení, kterých je několik set.

11. Ústavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že stěžovatelka vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranila, přičemž prodloužená lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula dne 15. 7. 2018. Na další žádost o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti přitom Ústavní soud již nereflektoval, a to především proto, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti je dostatečně dlouhá (dva měsíce), a Ústavní soud ji fakticky prodloužil ještě o dalších pět měsíců. Tuto lhůtu považuje Ústavní soud za zcela dostatečnou, a to i s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu stěžovatelky. Navíc, stěžovatelka sama uvádí, že ani v této prodloužené lhůtě ještě ani nezaslala České advokátní komoře žádost o ustanovení advokáta, takže postupuje značně liknavě a nikoliv tak, aby se jí dostalo co nejrychlejší a nejúčinnější právní ochrany.

12. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatelky (např. usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 3. 2017 či usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 3. 2017 - dostupná na http://nalus.usoud.cz) podle ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2018

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj