Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1988/18

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Ing. Jiřího Pavelky, zastoupeného Mgr. Klárou Tvrdou, advokátkou v Praze 1, Palackého 715/15, proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Lounech dne 4. dubna 2018, sp. zn. , a proti provedení prohlídky jiných prostor Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, č. j. NCOZ-8601/TČ-2016-417301, za účasti Okresního soudu v Lounech a Policie České republiky jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Lounech nařídil dne 4. 4. 2018 prohlídku jiných prostor - kanceláře (pracoviště) stěžovatele v OLYMP CENTRU SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, v administrativní části specifikované stavby, kterou provedl policejní orgán dne 24. 4. 2018.

Stěžovatel v ústavní stížnosti, splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), popisuje okolnosti (trestní řízení proti skupině osob) vedoucí k vydání příkazu. Odkazem na nález

sp. zn.

poukazuje na nutnost posuzování prohlídek jiných prostor stejně přísně jako domovních prohlídek, a v tomto ohledu je přesvědčen o zásahu do práva na nedotknutelnost svého soukromí zakotveného v a 10d, jak příkazem, tak i provedením prohlídky.

S odkazem na nález

sp. zn.

namítá stěžovatel nedodržení vysokých požadavků pro nařízení (domovní) prohlídky - nestačí pouhý odkaz na příslušná zákonná ustanovení, ale je třeba uvést konkrétní důvody; příkaz musí být formálně i materiálně perfektní a musí být odůvodněn tím, že jde o úkon neodkladný a neopakovatelný. Podle stěžovatele není jasné, proč se vůči němu mělo jednat o takový úkon, možné důvody v návrhu státního zástupce pak nemohou být relevantní (viz nález

sp. zn.

) a ani odůvodnění napadeného příkazu takové požadavky nesplňuje. Podle stěžovatele není v příkazu nic, co by ospravedlňovalo zásah orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv a svobod, a proto navrhl zrušit příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků a obnovit stav předcházející jeho provedení vrácením věcí, které mu byly odebrány.

Ústavní soud musí zůstat zdrženlivý v zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci a činit tak výjimečně v případech, kdy dojde k porušení základních práv, což platí pro domovní prohlídku i prohlídku jiných prostor a pozemků, protože právě nadměrné formalizování počáteční fáze řízení může znemožnit účel celého trestního řízení. To však na druhou stranu vyvažují přísné dodržení požadavků na správnost a důvodnost příslušného rozhodnutí (viz usnesení

sp. zn.

). Jakkoliv i judikatura, na kterou stěžovatel odkazuje, do jisté míry stírá rozdíl mezi domovní prohlídkou a prohlídkou jiných prostor (§ 83 a 83a trestního řádu), a konečně i právní úprava prohlídky jiných prostor stran nařízení a provedení odkazuje na § 83 trestního řádu, stále existuje jistá odlišnost v uvedených právních institutech. To je konečně patrné i z rozhodnutí, na které stěžovatel odkazuje (nález

sp. zn.

), v němž Ústavní soud jinak posoudil naplnění požadavků zákona pro domovní prohlídku (příkaz zrušil) a prohlídku jiných prostor (návrh zamítl), přestože odůvodnění rozhodnutí se v zásadě nelišila; proto nelze zcela automaticky přirovnat domovní prohlídku k prohlídce jiných prostor.

V projednávaném případě je podstatnou okolností i fakt, že se příkaz týkal prohlídky kanceláře zaměstnance v místě jeho pracoviště, jímž je samostatná organizační složka, která sídlí v areálu Ministerstva vnitra, svého zřizovatele. Stěžovatel se domáhá ochrany soukromí, které mělo být porušeno prohlídkou kanceláře zaměstnance v objektu Ministerstva vnitra České republiky. K tomu lze odkázat na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, podle kterého je zaměstnanec organizační složky, na jehož pracovišti je provedena prohlídka podle § 83a trestního řádu, oprávněn domáhat se zásahu do svých práv výhradně k osobním věcem (v dané věci elektronická komunikace), což stěžovatel nenamítá.

Napadený příkaz k prohlídce splňuje zákonem stanovené požadavky: místo výkonu prohlídky je specifikováno přesně, soud uvádí důvody pro nařízení, vztah stěžovatele k šetřené věci, i pro jaké konkrétní podezření tak soud činí. Popisuje, jaké věci jsou v souvislosti s šetřenou činností hledány, jak se vztahují ke stěžovateli a jeho práci, že pro existenci nebezpečí zničení (úmyslného zničení nebo ztráty důkazu) nesnese prohlídka odkladu a je nutné ji provést podle § 160 odst. 4 trestního řádu, tedy jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků zaslaného s ústavní stížností je patrné, že stěžovatel policejnímu orgánu dobrovolně vydal v seznamu uvedené předměty - věci tedy nebyly odňaty (§ 78 a 79 trestního řádu).

Se shora uvedených důvodů Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele, že bylo porušeno jeho právo na nedotknutelnost soukromí. Jakkoliv lze prohlídku orgánu činného v trestním řízení vnímat jako nepříjemný zásah do subjektivně osobní sféry, v projednávaném případě ani soud nařízením, ani policejní orgán provedením prohlídky, nezasáhly do zaručených základních práv stěžovatele. Podle ustanovení proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu