Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1850/18

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a v nepřítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., právně zastoupeného JUDr. Bohumilem Měšťánkem, advokátem se sídlem Československé armády 828/34, Praha 6, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. , a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 5. 2018, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces dle d.

2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Dle lze ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Dle § 75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

5. Ze serveru http://infosoud.justice.cz Ústavní soud zjistil, že jeho věc byla pravomocně skončena dne 18. 10. 2018. Stěžovatel poté podal podnět ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona, jenž však ministr spravedlnosti odložil, o čemž informovalo stěžovatelova právního zástupce ministerstvo spravedlnosti dopisem ze dne 3. 5. 2018. Je zřejmé, že stěžovatel nesprávně považoval za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ve smyslu , právě podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona a v návaznosti na to za okamžik rozhodný z hlediska počátku běhu lhůty k podání ústavní stížnosti až doručení shora uvedeného dopisu.

6. Podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona však dle ustálené judikatury Ústavního soudu procesním prostředkem ve smyslu ani ve smyslu není, a tedy nemá vliv ani na splnění podmínek přípustnosti, ani na počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 12. 1993 (U 4/2 SbNU 203), nález

sp. zn.

ze dne 8. 7. 1999 (N 98/15 SbNU 17), usnesení

sp. zn.

ze dne 17. 9. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 3. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 2. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 4. 2. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 1. 2008 - pozn. všechna zde uváděná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná rovněž na serveru https://nalus.usoud.cz].

7. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti mimo to uvádí, že proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze nepodal dovolání, neboť vady, jež namítá, jsou ryze skutkové povahy, tedy je nebylo možno subsumovat pod žádný z dovolacích důvodů dle § 265b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ("trestní řád"), ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud však požaduje pro splnění podmínky přípustnosti dle podání dovolání v trestních věcech tam, kde ústavní stížnost směřuje proti meritornímu rozhodnutí a proti rozhodnutím o opravných prostředcích proti němu [srov. stanovisko pléna sp. zn. ze dne 4. 3. 2014 (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.]. V tomto stanovisku i ve své dřívější judikatuře Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že ani řízení o dovolání v trestních věcech se nevymyká rámci pravidel spravedlivého procesu, proto dovolací námitky směřující proti porušení těchto pravidel jsou v zásadě Nejvyšším soudem přezkoumatelné. I pokud by pak Nejvyšší soud naplnění těchto námitek nesprávně nedovodil a dovolání odmítl, je v takových případech odsouzenému zachována možnost podat ústavní stížnost a lhůta dle se počítá od doručení odmítavého usnesení Nejvyššího soudu.

8. Jelikož stěžovatel dovolání nepodal, je jeho ústavní stížnost nepřípustná dle . Stěžovatel netvrdil a neprokazoval žádný důvod dle , pro nějž by výjimečně Ústavní soud i přes tuto skutečnost ústavní stížnost neodmítl pro nepřípustnost. Žádný takový důvod Ústavní soud nezjistil ani sua sponte.

9. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení soudcem zpravodajem odmítl pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2018

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu