Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3903/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky K. M., zastoupené JUDr. Klárou A. Samkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Španělská 6, Praha 2, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě ze dne 11. října 2017 č. j. ZN 955/2017-27 a proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Jihlava, oddělení hospodářské kriminality ze dne 22. srpna 2017 č. j. KRPJ-33259-37/TČ-2017-160781, za účasti Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Jihlava, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Stručné vymezení věci

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě (dále jen "státní zástupce") a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Územního odboru Jihlava, oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), a to pro porušení d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatelka podala trestní oznámení na svého manžela E. M. Napadeným usnesením policejního orgánu byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc týkající se podezření ze spáchání zločinu padělání a pozměnění veřejné y podle , odst. 2 písm. c) , kterého se měl E. M. dopustit.

3. Stěžovatelka uvedené usnesení policejního orgánu o odložení věci napadla stížností, kterou státní zástupce napadeným usnesením jako nedůvodnou dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka namítá, že policejní orgán postupoval v rozporu s trestním řádem, jeho základními zásadami a s právem na spravedlivý proces. Uvádí, že se od policejního orgánu dozvídala protichůdné informace o průběhu prověřování a že policejní orgán provedl nedostatečné dokazování. Orgány činné v trestním řízení se podle ní nevypořádaly s předloženými důkazy a nepostupovaly v řízení tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Státní zástupce se podle stěžovatelky nepřípustně snažil přenést pravomoci orgánů činných v trestním řízení na civilní soudy.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, jež byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

6. Ústavní soud dále zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří zásada subsidiarity. Podle ní je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje ( ve spojení s ). K této zásadě se Ústavní soud podrobněji vyslovil mimo jiné v nálezu ze dne 13. 7. 2000

sp. zn.

(N 111/19 SbNU 79); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz.

7. Stěžovatelka ústavní stížností napadá usnesení policejního orgánu, jímž byla odložena trestní věc, iniciovaná stěžovatelkou jakožto poškozenou, a rozhodnutí státního zástupce o stížnosti proti tomuto usnesení. Ústavní soud však zastává názor, že pro přípustnost takové ústavní stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelka vyčerpala rovněž účinné procesní prostředky existující uvnitř soustavy státních zastupitelství [srov. např. nález

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691) nebo usnesení

sp. zn.

].

8. Z citované judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v případech ochrany práva na účinné vyšetřování, proti jehož tvrzenému porušení stěžovatelka fakticky brojí, je pro přípustnost ústavní stížnosti nutné vyčerpat jako účinný procesní prostředek ochrany práva i žádost o výkon dohledu vyššího státního zastupitelství. Žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je podle právního názoru Ústavního soudu obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu, a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s .

9. Rozhodnutí o této žádosti stěžovatelka nenapadá a z ústavní stížnosti není ani zřejmé, zda tento procesní prostředek vůbec využila. Jestliže se tak stalo, může stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí brojit ústavní stížností v budoucnu, za předpokladu splnění všech procesních podmínek dle .

10. Ústavní soud tedy (veden zásadou minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci) konstatuje, že ústavní stížnost nesplňuje nezbytnou procesní náležitost, tj. vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, tudíž se jí nemohl zabývat meritorně.

11. Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. května 2018

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v.r.

soudce zpravodaj