Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 626/18

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti KUBDAT Software, s. r. o. "v likvidaci", se sídlem Volgogradská 74, 700 30 Ostrava, IČ: 25351036, za kterou jedná jednatel a společník Libor Kubala, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem, se sídlem Čs. Legií 1719/5, 702 00 Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2017 č. j. -689, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. února 2018 č. j. -756, a proti usnesení téhož soudu ze dne 25. července 2017 č. j. -642, a ve věci návrhů na zrušení ustanovení , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, a ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení a za účasti České republiky - Ministerstva spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavní soud obdržel dne 16. února 2018 návrh ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jímž se Libor Kubala, jednatel a společník obchodní společnosti KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byly porušeny preambule, článek 1 odst. 1, článek 4, článek 9 odst. 2 a 3, článek 89 odst. 1, článek 90, článek 95 odst. 1, článek 96 odst. 1 a 2 y (dále jen " "), jakož i článek 1, článek 3 odst. 1 a 3, článek 4 odst. 1, 3 a 4, článek 11 odst. 1, článek 23, článek 26 odst. 1 a 3, článek 34 odst. 1, článek 36 odst. 1 a 3, článek 37 odst. 3 a článek 39 odst. 1 a 2 d (dále jen " "), článek 6 odst. 1, článek 13, článek 14 a článek 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a článek 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

Součástí ústavní stížnosti jsou i návrhy na zrušení ustanovení , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, a ustanovení Stran prvého z napadených ustanovení Libor Kubala dovozuje, že vyšší soudní úředník, resp. asistent soudce (dle zákona o soudech a soudcích), může provádět v občanském soudním řízení dílčí úkony jen, pokud z ustanovení neplyne, že tyto provádí předseda senátu. V opačném případě se dle něj "ze souzení stává úřadování", což shledává ústavně nepřípustným. Zrušení druhého z napadených ustanovení Libor Kubala požaduje, neboť má za to, že toto ustanovení v rozporu článkem 4 y a s judikaturou Ústavního soudu vylučuje povinný přezkum porušování základních práv a svobod Nejvyšším soudem.

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že:

1) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. října 2004 č. j. -24, které nabylo právní moci dne 25. ledna 2005, byla obchodní společnost KUBDAT Software, s. r. o. zrušena s likvidací. Její likvidátorkou byla jmenována JUDr. Helena Strachotová, advokátka.

2) Dne 30. června 2016 podal Libor Kubala, jakožto jednatel a společník obchodní společnosti KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci (dále také jen "obchodní společnost" nebo "žalobkyně") k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 [dále jen "soud prvního stupně"] žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vůči České republice - Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 83 545 737 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou jí nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Jednatel a společník žalobkyně následně požádal soud prvního stupně o ustanovení právního zástupce ve smyslu

3) Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. července 2017 č. j. -642 žádost o ustanovení právního zástupce zamítl s tím, že žalobkyně věrohodně neprokázala splnění zákonných podmínek pro osvobození od soudního poplatku, jakožto nezbytného předpokladu pro vyhovění jejímu návrhu na ustanovení právního zástupce (srov. ). Stran otázky, zda je ustanovení zástupce žalobkyni nezbytné k ochraně jejích zájmů uvedl, že jí byla soudem jmenována likvidátorka - advokátka, tj. osoba s právním vzděláním, která je za ni oprávněna v tomto řízení jednat.

4) Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání. V něm (vedle dalšího) uvedla, že likvidátorku považuje za orgán státu, pročež svůj nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nově uplatňuje i vůči likvidátorce a svoji původní žalobu tímto rozšířila.

5) Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") usnesením ze dne 7. prosince 2017 č. j. -689 napadené usnesení potvrdil. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním hodnocením soudu prvního stupně stran nesplnění podmínek pro ustanovení právního zástupce a dodal, že z obsáhlých podání jednatele žalobkyně je zřejmé, že tento se v předmětné problematice orientuje i po právní stránce. Z tohoto důvodu - stejně jako soud prvního stupně - neshledal, že ustanovení právního zástupce žalobkyni je nezbytné k ochraně jejích zájmů. Současně však odvolací soud připomenul, že dosud není objasněno splnění veškerých podmínek řízení v projednávané věci, neboť není zřejmé, zda jednatel mohl vzhledem k dikci za žalobkyni žalobu podat, když žalobkyni byla soudem ustanovena likvidátorka. Stran postavení likvidátorky v daném řízení konstatoval, že vzhledem k nevyjasněnému předmětu řízení nelze dovodit, že by zastoupení žalované její likvidátorkou bylo vyloučeno dle

6) Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 4. února 2018 dovolání, a to i přesto, že ji odvolací soud poučil, že v dané věci je dovolání s ohledem na dikci ustanovení § 238 odst. 1 písm. j) nepřípustné. Současně žalobkyně požádala soud prvního stupně o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a o osvobození od placení soudního poplatku za dovolání.

7) Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. února 2018 č. j. -756 rozhodl tak, že žalobkyni neustanovuje zástupce pro dovolací řízení a neosvobozuje ji od placení soudního poplatku za dovolání. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že v dané věci jde o zcela zjevně bezúspěšné uplatňování mimořádného opravného prostředku, neboť je v tomto případě objektivně (ex lege) nepřípustný.

8) Uvedené usnesení žalobkyně napadla odvoláním, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

9) Usnesením ze dne 23. února 2018 č. j. -817, soud prvního stupně řízení o žalobě o zaplacení 83 545 737 Kč s příslušenstvím zastavil, neboť shledal, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení. Soud prvního stupně konstatoval, že jestliže byla žalobkyni, která je obchodní společností v likvidaci, ustanovena likvidátorka, nejsou členové jejího statutárního orgánu oprávněni zastupovat ji v civilním řízení soudním, neboť takové oprávnění náleží likvidátorce obchodní společnosti. Z tohoto důvodu soud prvního stupně vyzval likvidátorku, aby se vyjádřila, zda je podání žaloby v souladu s vůlí žalobkyně a zda případně byla udělena plná moc k jednání za žalobkyni jiné osobě. Likvidátorka soudu prvního stupně sdělila, že se s podanou žalobou neztotožňuje, a tato není v souladu s vůlí žalobkyně.

III.

Dříve, než Ústavní soud mohl přistoupit k přezkoumání ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů, musel ověřit, zda návrh splňuje veškeré náležitosti stanovené . S ohledem na průběh řízení před obecnými soudy se Ústavní soud zabýval předně tím, zda návrh podala osoba oprávněná zastupovat danou obchodní společnost v řízení před Ústavním soudem (srov. ve spojení s ), resp. zda taková osoba udělila právnímu zástupci obchodní společnosti speciální plnou moc ve smyslu a .

Za tímto účelem Ústavní soud v souladu s , požádal JUDr. Helenu Strachotovou, likvidátorku obchodní společnosti KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci, o sdělení, zda s podáním ústavní stížnosti souhlasí. Součástí přípisu adresovaného likvidátorce obchodní společnosti bylo i poučení, že nevysloví-li souhlas s podáním ústavní stížnosti, bude Ústavní soud nucen podaný návrh dle odmítnout, jako podaný někým zjevně neoprávněným.

Uvedený přípis Ústavní soud doručil i Mgr. Petru Kaustovi, jemuž udělil plnou moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem za obchodní společnost KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci, její jednatel a společník Libor Kubala.

Dne 29. března 2018 Ústavní soud obdržel vyjádření Libora Kubaly, v němž poukazuje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kotov proti Rusku ze dne 14. ledna 2010 č. 54522/00. Z uvedeného rozhodnutí se dle Libora Kubaly podává, že likvidátora lze považovat za představitele státu, přičemž s ohledem na výkon jeho funkce a na oprávnění, jimiž je vnitrostátními soudy nadán pro její výkon, stát nese odpovědnost za jeho jednání a opomenutí. Zároveň Libor Kubala namítá, že likvidátorka nemůže v projednávané věci zastupovat žalobkyni - obchodní společnost a současně být sama žalovanou. Proto je namístě aplikovat

Dne 31. března 2018 JUDr. Helena Strachotová uvědomila Ústavní soud, že s podáním ústavní stížnosti za obchodní společnost KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci, nesouhlasí.

IV.

Dle ustanovení ve spojení s platí, že ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla taková osoba účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

vymezuje okruh osob oprávněných k podání ústavní stížnosti tak, že ústavní stížnost může podat pouze osoba, jež byla účastníkem řízení. Z uplatnění ústavní stížnosti jsou tak vyloučeny všechny jiné subjekty. Ústavní soud shledává typicky jako neoprávněnou k podání ústavní stížnosti osobu, která podává ústavní stížnost za někoho jiného.

V projednávané věci podal ústavní stížnost za obchodní společnost KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci, její jednatel a společník Libor Kubala (resp. advokát, jemuž za uvedenou obchodní společnost Libor Kubala udělil plnou moc dle a ), ačkoliv usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. října 2004 č. j. -24, byla daná obchodní společnost zrušena s likvidací a byla jí jmenována likvidátorka.

Podle části věty před středníkem platí, že za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu.

Ustanovení § 21 odst. 2 stanoví, že ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento zákon nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.

Ustanovení § 70 odst. 3 věta první obchodního zákoníku (dále jen "obch. zák."), ve znění účinném od 31. prosince 2013, stanoví, že jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti.

Dle § 72 věty první a druhé obch. zák., ve znění účinném od 31. prosince 2013, platí, že likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti.

Ustanovení (dále jen "o. z.") stanoví, že okamžikem povolání nabývá likvidátor právnické osoby působnosti statutárního orgánu.

Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2015 sp. zn. , uveřejněném pod č. 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, připomenul, že v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle , a obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno ( ). Uvedené závěry se přitom obdobně prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014.

Jestliže v projednávané věci podal ústavní stížnost Mgr. Petr Kausta, jemuž byla k tomuto účelu udělena plná moc Liborem Kubalou, jednatelem a společníkem obchodní společnosti KUBDAT Software, s. r. o. v likvidaci (přičemž likvidátorka této obchodní společnosti s podáním ústavní stížnosti vyslovila nesouhlas), je třeba na takto podanou ústavní stížnost nahlížet jako na podanou někým zjevně neoprávněným ve smyslu .

Pouze na okraj Ústavní soud připomíná závěr odvolacího soudu, dle něhož ustanovení (resp. v tomto případě ) na poměry projednávané věci nedopadá, a to přinejmenším s ohledem na nevyjasněný předmět řízení před obecnými soudy. Libor Kubala v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") ve věci Kotov proti Rusku, a dovozuje, že likvidátor obchodní společnosti "je představitelem státu", a stát tak "nese odpovědnost za jeho jednání či opomenutí." Je však třeba říci, že předmětné rozhodnutí se týkalo insolvenčního řízení a postavení tzv. konkursního likvidátora banky, nikoliv likvidátora ve smyslu a násl. obch. zák. a a násl. o. z. (srov. a násl. daného rozhodnutí). Závěry prezentované v citovaném rozhodnutí ESLP - nadto týkající se toliko konkursního likvidátora - byly následně překonány rozsudkem velkého senátu ESLP v téže věci ze dne 3. dubna 2012 (srov. ). Uvedenou argumentaci proto Ústavní soud považuje za nepřiléhavou a tvrzený rozpor mezi zájmy likvidátorky a obchodní společnosti za nepřesvědčivý.

Zbývá dodat, že společně s ústavní stížností byly podány i návrhy na zrušení ustanovení , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, a ustanovení

Z plyne, že návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože jej lze podat pouze spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části. Takový návrh "sdílí osud" ústavní stížnosti. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného podle . Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (jeho jednotlivých ustanovení, příp. jiného právního předpisu) [viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. října 1995

sp. zn.

, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu, na webové stránce http://nalus.usoud.cz]. Nelze totiž požadovat zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení jen proto, že jeho aplikace byla v neprospěch stěžovatele, aniž by zasáhla do jeho ústavně zaručených práv a svobod.

Zcela na závěr Ústavní soud připomíná, že obdobným návrhem na zrušení ustanovení , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, ve spojení s zákona o soudech a soudcích, se již zabýval v usnesení ze dne 31. května 2016

sp. zn.

.

Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost a návrhy s ní spojené odmítl podle ustanovení , neboť ústavní stížnost byla podána někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu