Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 35/2024-153

-153

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce JUDr. Petra Michala, Ph.D., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, jako insolvenčního správce dlužníka ŽIŠKA Consulting s. r. o., proti žalované G. Š., zastoupené Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Čáslavská 1750/8, PSČ 130 00, za účasti ŽIŠKA Consulting s. r. o., se sídlem v Praze 3, Malešická 2823/20a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27918441, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupeného Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Školská 695/38, PSČ 110 00, o zaplacení částky 3 333 010 Kč do majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci vedlejšího účastníka,vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2023, č. j. 177 ICm 4059/2020, -127 (), takto:

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 16. listopadu 2020 se žalobce (Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka ŽIŠKA Consulting s. r. o.) domáhal vůči žalované (věřitelce G. Š.) zaplacení částky 3 333 010 Kč do majetkové podstaty dlužníka podle a násl. , o úpadku a způsobech jeho řešení (), s odůvodněním, že skutečná výše její přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky.

2. Rozsudkem ze dne 7. července 2022, č. j. -80, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) uložil žalované zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 3 333 010 Kč (bod I. výroku), rozhodl o nákladech řízení (bod II. a III. výroku) a uložil žalované zaplatit státu soudní poplatek (bod IV. výroku). Insolvenční soud již o věci rozhodoval (jako s žalobcem) s JUDr. Petrem Michalem, Ph.D., který se stal novým insolvenčním správcem dlužníka na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 27. října 2021, č. j. -365. Jako s vedlejším účastníkem řízení na straně žalobce pak jednal s dlužníkem, který do řízení vstoupil podáním datovaným 4. prosince 2020.

3. Insolvenční soud vyšel při posuzování žalobou uplatněného nároku (mimo jiné) z toho, že:

[1] V incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka vedeném pod sp. zn. byla shledána neúčinnou kupní smlouva ze dne 22. dubna 2010, jíž dlužník převedl na žalovanou označenou nemovitost za kupní cenu 3 333 010 Kč. Proto insolvenční správce sepsal nemovitost do majetkové podstaty dlužníka.

[2] Podáním ze dne 27. května 2016 insolvenční správce předložil insolvenčnímu soudu přezkumný list žalované, v němž byl jako důvod pohledávky uveden nárok na vrácení plnění z neúčinného právního jednání (kupní ceny ve výši 3 333 010 Kč) ve smyslu . Pohledávka žalované představovala 61,15 % všech zjištěných pohledávek.

[3] Na přezkumném jednání dne 16. srpna 2016 insolvenční správce pohledávku popřel co do pravosti a výše z důvodu neuhrazení kupní ceny. Ze shodných důvodu ji popřel i dlužník.

[4] V incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka vedeném pod sp. zn. insolvenční soud rozsudkem ze dne 20. června 2019, č. j. -316, zamítl žalobu, kterou se žalovaná domáhala určení pravosti a výše pohledávky z titulu uhrazené kupní ceny za nemovitost. Toto rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. června 2020, č. j. 177 ICm 3012/2016, -420 ().

[5] Podáním ze dne 16. prosince 2016 žalovaná podala podnět k výkonu dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Tvrdila, že jednatel dlužníka u ní uplatňuje různé nároky související s majetkem sepsaným do majetkové podstaty dlužníka, přičemž se prokazuje plnou mocí udělenou (původním) insolvenčním správcem Ing. Petrem Benešem. Insolvenční soud usnesením ze dne 6. dubna 2017, č. j. -162 (potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2019, č. j. , -247), zprostil insolvenčního správce Ing. Petra Beneše funkce a novým insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Josefa Neskusila, LL.M., neboť dospěl k závěru, že Ing. Petr Beneš závažně porušil povinnosti insolvenčního správce a nepostupoval při výkonu funkce s odbornou péčí, když udělil jednateli dlužníka plnou moc k určitým úkonům.

4. Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že jsou splněny podmínky dle věty druhé k uložení sankce. K podnětu žalované (jako přihlášené věřitelky) ze dne 16. prosince 2016 uvedl, že jiný účastník řízení ani třetí osoba jej nemohly podat, neboť jen žalovaná věděla o plné moci udělené jednateli dlužníka insolvenčním správcem. Žalovaná tak „dosáhla odklizení“ (původního) insolvenčního správce, který popřel její pohledávku a ustanovení nového insolvenčního správce, čímž znatelným způsobem zasáhla do průběhu insolvenčního řízení. Žalovaná vykonávala v průběhu insolvenčního řízení práva spojená s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu . Lze se důvodně domnívat, že „trváním“ na své přihlášce pohledávky měla v úmyslu zasáhnout do rozvrhu zpeněžení majetku dlužníka a jako „katastrální“ vlastník nemovitostí ovládnout způsob zpeněžení majetkové podstaty.

5. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).

6. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění insolvenčního soudu, která považoval za správná. Cituje a a odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2018, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 40/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 40/2019“), se neztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že podnět žalované ze dne 16. prosince 2016 byl výkonem práv věřitele s nezjištěnou pohledávkou. Naopak dovodil, že tento podnět vedl k nápravě poměrů v insolvenčním řízení. Jednání žalované nepředstavovalo výkon práv s nezjištěnou pohledávkou dle , jímž by nepřípustně manipulovala s insolvenčním řízením z titulu svých hlasů. Její podnět neohrozil postavení ostatních věřitelů, ani nezkrátil majetkovou podstatu dlužníka. Dále odvolací soud uvedl, že uplatnění práva s nezjištěnou pohledávkou nepředstavují ani vylučovací žaloby podané žalovanou ani uplatnění sporné pohledávky v insolvenčním řízení dle a zamítnutí žaloby na určení pohledávky.

7. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod podle , (dále též jen „“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že rozsudek insolvenčního soudu se potvrzuje.

8. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení právní otázky dovolacím soudem neřešené.

9. Konkrétně jde o otázku, zda je výkonem práv v insolvenčním řízení spojených s přihlášenou pohledávkou jednání žalované v průběhu insolvenčního řízení, včetně podnětu ze dne 16. prosince 2016, kterým jako přihlášená věřitelka zasáhla do rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení.

10. Vedlejší účastník ve vyjádření k dovolání s poukazem na žaloby podané žalovanou (odpůrčí žalobu, vylučovací žaloby) a na její obranu ve sporu o odpůrčí žalobě tvrdí, že žalovaná od počátku insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek vědomě „vykonávala práva“. K doplnění dovolací otázky o specifikaci pojmu „výkonu práv“ Nejvyšší soud poznamenává, že podání vedlejšího účastníka je vyjádřením k dovolání nikoliv dovoláním.

11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

12. Dovolání žalobce, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , Nejvyšší soud odmítl podle a 2

13. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá (ustálené) judikatuře Nejvyššího soudu. Jde především o R 40/2019, z nějž vyšly oba soudy a v němž Nejvyšší soud formuloval tyto závěry:

[1] Pojem „výkon práv spojených s pohledávkou“ užitý v je značně obecný. Dobrat se jeho konkrétního obsahu tak, aby nedocházelo k nedůvodnému omezení míry participace věřitelů na insolvenčním řízení, je možné s využitím teleologického a systematického výkladu právní úpravy.

[2] Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu především nemůže být podání věřitelského insolvenčního návrhu ani podání přihlášky pohledávky včetně dispozice s ní. Ani podání žaloby o určení pravosti, pořadí či výše přihlášené popřené pohledávky nelze samo o sobě chápat jako „výkon práv spojených s nezjištěnou pohledávkou“; jde o zákonem stanovený prostředek zjištění skutečné výše a pořadí popřené pohledávky, jenž je jedinou možností obrany věřitele proti účinkům popření jeho pohledávky ( věta třetí ).

[3] Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu naopak zásadně bude jakékoli jednání, jež ovlivňuje insolvenční řízení právě proto, že jde o jednání „z titulu“ přihlášeného věřitele (účastníka insolvenčního řízení). Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou tak může být např. popírání pohledávek jiných věřitelů věřitelem s nadhodnocenou pohledávkou (k níž se po zjištění její skutečné výše nebude přihlížet). Bude jím zpravidla i výkon práv takového věřitele ve věřitelských orgánech a výkon práv, jež mohou vést k posílení jeho vlivu ve věřitelských orgánech. Mezi tato jednání patří zejména (aktivní) hlasování věřitele na schůzi věřitelů nebo (pasivní) účast věřitele na této schůzi, která se promítla do hlasování věřitelů, anebo činnost věřitele ve věřitelském výboru či jako zástupce věřitelů.

[4] Skutečnost, zda věřitel pohledávku přihlásil, případně s ní spojené právo vykonával v dobré víře, a jak závažné dopady na insolvenční řízení takový výkon práva měl, je pro posouzení, zda šlo o výkon práva spojený s touto nezjištěnou pohledávkou ve smyslu , nerozhodná. Tyto skutečnosti soud vezme v úvahu až při určování výše částky, jež věřiteli uloží zaplatit do majetkové podstaty dlužníka, resp. jimi může ve výjimečných případech odůvodnit neuložení povinnosti podle .

14. K závěrům vysloveným v R 40/2019 se Nejvyšší soud následně přihlásil (co do výkladu ) např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2021, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2022, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 63/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

15. K výkladu a srov. též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2025, sen. zn. .

16. V usnesení ze dne 30. září 2013, sen. zn. , pak Nejvyšší soud (ve vazbě na úpravu obsaženou v ) konstatoval, že sankci spočívají v tom, že věřitel, který přihlásil pohledávku, jejíž zjištěná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, bude povinen (na základě rozhodnutí insolvenčního soudu) odvést ve prospěch majetkové podstaty nejvýše částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila její skutečný (zjištěný) rozsah, se věřitel může vyhnout tím, že v intencích nebude (do konečného zjištění výše pohledávky) v insolvenčním řízení vykonávat práva spojená s (dosud) nezjištěnou pohledávkou. Přitom závěry usnesení sen. zn. Nejvyšší soud zformuloval též na základě závěrů obsažených v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. .

17. Důvod přikročit na základě obsahu podaného dovolání ke změně výše ustavených judikatorních závěrů Nejvyšší soud neshledal.

18. Ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že na základě skutkového stavu zjištěného oběma soudy lze v poměrech projednávané věci dospět k závěru, že žalovaná (ve smyslu ) nevykonávala věřitelská práva spojená se svou přihlášenou nezjištěnou pohledávkou. Podnět žalované ze dne 16. prosince 2016 přispěl k nápravě poměrů v insolvenčním řízení, neohrozil postavení ostatních věřitelů, ani nezkrátil majetkovou podstatu dlužníka; nelze jej považovat za úkon, kterým by žalovaná nepřípustně manipulovala s insolvenčním řízením z titulu svých hlasů. Bylo tedy namístě aplikovat . Přitom úvahy, které odvolací soud vedly k závěru, podle nichž (další) jednání žalované v průběhu insolvenčního řízení nepředstavovalo výkon práv s nezjištěnou pohledávkou dle , Nejvyšší soud neshledává zjevně nepřiměřenými.

19. Nejvyšší soud nepřehlédl, že v době po vydání napadeného rozhodnutí insolvenční soud usnesením ze dne 16. září 2025, č. j. -579, zrušil konkurs na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení. S ohledem na odvolání dlužníka proti tomuto rozhodnutí (podání datované 29. září 2025) Nejvyšší soud poznamenává, že samotné rozhodnutí o odmítnutí dovolání není pokračováním v incidenčním sporu ve smyslu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. ).

20. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení:Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2025

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu