Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 57/2024-B-87

-87

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka CON - SOLID, a. s., se sídlem v Brně, Bohunická 352/47, PSČ 619 00, identifikační číslo osoby 26 92 31 22, zastoupeného opatrovníkem Mgr. Ivanou Fořterovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Vídeňská 228/7, PSČ 639 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o konečné zprávě, o dovolání Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., se sídlem v Brně, Polní 780/92, PSČ 639 00, jako insolvenční správkyně dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. března 2024, č. j. , -77, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 29. ledna 2024, č. j. -70, schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně (Mgr. Kateřiny Širhalové ‒ dále jen „insolvenční správkyně“) ze dne 17. února 2023 v následujícím znění:

I. a) Celkové příjmy ve výši 4.525.084,85 Kč, b) celkové výdaje 2.989.757,86 Kč, z toho odměna insolvenčních správců 108.900,- Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty, c) částka určená k rozvrhu 1.535.326,99 Kč (výrok I.);

II. Z celkové odměny náleží insolvenční správkyni podíl ve výši 103.455,- Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty a insolvenčnímu správci AS ZIZLAVSKY v. o. s. podíl ve výši 5.445,- Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty (výrok II.).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání insolvenční správkyně usnesením ze dne 19. března 2024, č. j. , -77, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku I. b) a c), jde-li o schválení celkových výdajů ve výši 2.989.757,86 Kč, o určení odměny insolvenčních správců ve výši 108.900,- Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty a o částku určenou k rozvrhu ve výši 1.535.326,99 Kč, jakož i ve výroku II. o rozdělení odměny mezi insolvenční správce.

Odvolací soud – cituje a , o úpadku a způsobech jeho řešení (), a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, a odkazuje na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 29. července 2019, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 39/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 39/2020“) ‒ ve shodě s insolvenčním soudem uzavřel, že insolvenční správkyně nemá právo na odměnu z vymoženého plnění vydaného soudním exekutorem do majetkové podstaty dlužníka, a to bez ohledu na skutečnost, zda soudní exekutor odečetl z vymoženého plnění náklady exekuce či nikoli. Současně zdůraznil, že insolvenční soud určil celkovou odměnu insolvenční správkyně (včetně jejího zvýšení) ze správného základu a ve správné výši, a měl za správné i určení podílu obou insolvenčních správců na této odměně.

Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, která má za přípustné k řešení právní otázky dosud Nejvyšším soudem (podle jejího názoru) nezodpovězené, a to, zda jí náleží odměna „ze zpeněžení z finančních prostředků vydávaných exekutorem, ze kterých si exekutor nevyčíslil a neodečetl svou odměnu a náklady exekuce“.

Dovolatelka akcentuje (s poukazem na a na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018, sen. zn. ), že za zpeněžení majetkové podstaty se považuje i využití bankovních kont dlužníka, předání finanční hotovosti dlužníkem i např. dobrovolné inkaso pohledávky (tj. i pouhé přijetí finanční hotovosti náležející do majetkové podstaty dlužníka).

Na poměry dané věci tak nelze aplikovat závěry obsažené v R 39/2020, když v tamní věci Nejvyšší soud rozhodoval za situace, kdy soudní exekutor vydal insolvenčnímu správci výtěžek zpeněžení poté, kdy si již vyčíslil a odpočetl z vydávaného výtěžku zpeněžení odměnu, když „základní zásady insolvenčního řízení brání tomu, aby z jedněch finančních prostředků byla odečtena dvojí odměna“. V projednávané věci si však insolvenční správkyně „vyúčtovala“ odměnu toliko z té části výtěžku zpeněžení, ze které si nevyúčtoval odměnu soudní exekutor, tj. způsobem, který „reflektuje spravedlivé rozdělení odměny z výtěžku mezi soudního exekutora a insolvenčního správce, při respektování a zásad insolvenčního řízení“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení ve výroku o odměně insolvenční správkyně a v souvisejících výrocích zrušil a přiznal jí přiznal odměnu ve výši 332.153,78 Kč spolu s 21% daní z přidané hodnoty ve výši 69.752,29 Kč.

Dovolání insolvenční správkyně, které mohlo být přípustné jen podle , (dále jen „“), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s R 39/2020, k jehož závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usneseních ze dne 28. listopadu 2019, sen. zn. , ze dne 29. července 2020, sen. zn. , a ze dne 29. března 2023, sen. zn. .

Skutečnost, že v poměrech projednávané věci vydal soudní exekutor do insolvenčního řízení výtěžek zpeněžení, aniž si v plném rozsahu odečetl svou odměnu, na výše uvedených závěrech nic nemění. Jinak řečeno, insolvenční správkyni nemohl vzniknout nárok na odměnu (část odměny) jen proto, že si ji nevyúčtoval (a neodečetl od výtěžku zpeněžení) soudní exekutor.

Poukaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. je zjevně neopodstatněný, jelikož v tamních poměrech nešlo o vydání plnění exekutorem do majetkové podstaty dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2024

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu