Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 18/2023-B-130

-130

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka ELKO TRADING, spol. s r. o., se sídlem v Brně, K terminálu 7, PSČ 619 00, identifikační číslo osoby 60720743, zastoupeném Mgr. Miroslavem Lahodou, advokátem, se sídlem v Tišnově, nám. Komenského 124, PSČ 666 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání věřitele č. 1 České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 2022, č. j. , -115, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze dne 11. srpna 2022, č. j. -100, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] udělil insolvenčnímu správci dlužníka

ELKO TRADING, spol. s r. o.

(ALFA insolvenční v. o. s.) souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 1 (České spořitelně, a. s.) ve výši 15 430 440 Kč (bod I. výroku) a s vyplacením zálohy na odměnu ve výši 769 560 Kč včetně daně z přidané hodnoty (bod II. výroku).

2. K odvolání věřitele č. 1 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. listopadu 2022, č. j. , -115, odmítl odvolání proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku (druhý výrok).

3. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , , , , , , a 2 a , o úpadku a způsobech jeho řešení (), ustanovení , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – se ztotožnil s rozhodnutím insolvenčního soudu a dále doplnil, že nesdílí názor věřitele č. 1 o možnosti analogické aplikace závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2019, sen. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 39/2020 (dále jen „R 39/2020“).

4. R 39/2020 se týká nepřiznání odměny insolvenčnímu správci v situaci, kdy předmět zajištění zpeněžil soudní exekutor v rámci exekučního řízení, byť (v souladu s předběžným opatřením vydaným v insolvenčním řízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; tím je zabráněno dvojímu hrazení odměny za totéž zpeněžení (exekutorovi a insolvenčnímu správci). Proti tomu v projednávané věci byly zásoby (coby předmět zajištění) zpeněženy v insolvenčního řízení, přičemž jejich prodej (zpeněžení) uskutečnil dlužník, tedy nikoliv v době „insolvenční správy majetku“. Součástí majetkové podstaty dlužníka je celý výtěžek zpeněžení zásob, který insolvenční správce „zpeněžil“ tím, že jej sepsal do soupisu majetkové podstaty a následně požádal insolvenční soud o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Insolvenčnímu správci proto náleží odměna za zpeněžení, přičemž určení její konečné výše je vyhrazeno postupu podle , při kterém se insolvenční soud zabývá také tím, zda jsou ve věci dány „důvody pro aplikaci“ ustanovení .

5. Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 1 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, nebo při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

6. Konkrétně dovolatel v dovolání předestřel otázky, zda lze od výtěžku zpeněžení majetku odečíst částku připadající na odměnu insolvenčního správce za situace, kdy majetek (sloužící k zajištění pohledávky věřitele) zpeněžil dlužník v rámci insolvenčního řízení před rozhodnutím o úpadku a zda lze za zpeněžení majetkové podstaty ve smyslu považovat sepis bankovního účtu, na němž je deponován výtěžek takového zpeněžení majetku.

7. Dovolatel má za to, že na projednávanou věc lze aplikovat závěry R 39/2020, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2017, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 80/2018“). Z obou těchto rozhodnutí má plynout, že dojde-li ke zpeněžení majetkové podstaty v době, kdy osobou s dispozičním oprávněním je osoba odlišná od insolvenčního správce (dlužník), pak insolvenčnímu správci nemůže náležet odměna ve smyslu .

8. Současně dovolatel míní, že sepsání bankovního účtu, na němž je uložen výtěžek zpeněžení, do soupisu majetkové podstaty, ani následné podání návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli nelze považovat za zpeněžení ve smyslu ustanovení .

9. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení , odmítl podle ustanovení a 2 Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

11. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nelze akceptovat výklad, že zaslání finanční částky třetí osobou na účet majetkové podstaty není zpeněžením majetkové podstaty. I dobrovolné (peněžité) plnění dlužníkova dlužníka do majetkové podstaty je totiž „převedením majetku dlužníka na peníze“ a tedy zpeněžením majetkové podstaty ve smyslu , a to bez zřetele k tomu, zda se tak stalo v důsledku aktivity insolvenčního správce při uplatňování a vymáhání takové pohledávky ( ). Uvedený výklad plně odpovídá tomu, že podle věty druhé se za zpeněžení považuje i „pouhé“ využití peněžní hotovosti dlužníka nebo zůstatku na jeho účtech. K tomu dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2018, sen. zn. .

12. Také komentářová literatura uvádí, že za zpeněžení majetkové podstaty se pro účely stanovení odměny insolvenčního správce považuje vedle (i) zpeněžení způsoby výslovně jmenovanými v též (ii) využití bankovních kont dlužníka a (iii) jeho peněžní hotovosti [a to na rozdíl od předchozí úpravy (účinné do 31. prosince 2007) v , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání) [srov. Jirmásek, T. Odměna insolvenčního správce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 140-141, marg. č. 26].

13. Závěr, že za zpeněžení majetkové podstaty se považuje i („pouhé“) využití zůstatku peněžních prostředků na peněžním účtu vedeném u banky dlužníka, je tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a vyplývá ostatně již ze samotného znění věty druhé .

14. Na uvedeném nic nemění ani odkaz dovolatele na R 39/2020. Odvolací soud správně vystihl, že odkazované rozhodnutí řeší konkurenci odměny soudního exekutora (který provedl zpeněžení v rámci exekučního řízení) a odměny insolvenčního správce, jemuž je výtěžek zpeněžení dosaženého soudním exekutorem následně vydán do majetkové podstaty. Na projednávanou věc nedopadá ani R 80/2018, jehož závěry jsou využitelné jen při způsobu řešení úpadku dlužníka reorganizací, neboť v takovém případě je odměna insolvenčního správce určena ustanovením § 2 vyhlášky č. 313/2017 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“); potud vyhláška (na rozdíl od způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem) neváže výši odměny na výtěžek zpeněžení majetkové podstaty (viz a 2 vyhlášky ve spojení s ).

15. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu je tak i závěr odvolacího soudu, že insolvenčnímu správci náleží odměna podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky, přičemž definitivní výše odměny bude stanovena na konci insolvenčního řízení (k otázce možnosti přezkumu rozhodnutí o poskytnutí zálohy na odměnu insolvenčního správce srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2020, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 20/2021 Sb. rozh. obč.); v souladu s může být tato odměna přiměřeně snížena či zvýšena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 5. 2024

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu