Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3014/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti obchodní korporace GOODWILL PARTNER, s. r. o., se sídlem v Praze 4, U Dubu 691/48, zastoupené Mgr. Filipem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -193 ze dne 6. 5. 2021, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a) Ing. Jaroslava Jelínka a b) Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka jako daňová poradkyně zastupovala vedlejšího účastníka a) jako žalobce v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") pod sp. zn. . Stěžovatelka v uvedeném řízení vznesla jménem vedlejšího účastníka a) námitku podjatosti všech soudců krajského soudu, kterou Nejvyšší správní soud napadeným usnesením odmítl, protože stěžovatelka nedoložila plnou moc k zastupování vedlejšího účastníka a) pro řízení před Nejvyšším správním soudem.

2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť tvrdí, že jím byl porušen princip právní jistoty, respektování autonomie její vůle a práva na ochranu legitimního očekávání. Proti napadenému usnesení již stěžovatelka podala ústavní stížnost dne 21. 7. 2021, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 4. 8. 2021 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, jelikož nebyla účastníkem řízení před Nejvyšším správním soudem.

3. V opakované ústavní stížnosti se stěžovatelka snaží předestřít důvody, pro něž ji podává ona a nikoli vedlejší účastník a), a to v návaznosti na poučení, jehož se jí dostalo v bodě 7 usnesení

sp. zn.

, ve kterém Ústavní soud připustil, aby se výjimečně proti soudním rozhodnutím bránily i osoby, které nebyly účastníkem řízení.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou dány podmínky k projednání ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Podle je ústavní stížnost oprávněna podat osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda.

5. Ústavní soud v minulosti v ojedinělých případech dovodil, že se proti soudním rozhodnutím mohou bránit i osoby, které účastníkem řízení nebyly; předmětné rozhodnutí pak může být považováno za jiný zásah orgánu veřejné moci [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 12. 12. 2006 (N 224/43 SbNU 505)]. Jde však o výjimku z pravidla. V tomto smyslu Ústavní soud již v usnesení

sp. zn.

žádné výjimečné okolnosti neshledal a ani nyní nemá žádný důvod se od tohoto závěru odchylovat. Nic na tom nemůže změnit ani nová argumentace stěžovatelky.

6. Ačkoli usnesení Ústavního soudu nezakládají překážku rei iudicatae ( a contrario), mohl by se Ústavní soud zabývat jedině novými námitkami jdoucími nad rámec prvně projednané ústavní stížnosti, nikoli novým projednáním téhož předmětu řízení, který byl již jednou projednán a posouzen [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 7. 2011 (U 5/62 SbNU 511) nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2020, bod 7]. Ústavní soud proto nemohl přihlédnout k námitkám stěžovatelky, jimiž se fakticky domáhá přehodnocení závěru Ústavního soudu v usnesení

sp. zn.

, že je osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení.

7. Nad rámec uvedeného Ústavní soud podotýká, že i kdyby stěžovatelka byla shledána osobou oprávněnou, byla by její nynější ústavní stížnost odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání ( , věta první, ve spojení s ). Napadené usnesení bylo stěžovatelce doručeno podle jejího tvrzení 12. 5. 2021, ústavní stížnost byla podána až 10. 11. 2021, a tudíž opožděně.

8. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2021

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj