Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1966/21

Usnesení

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti obchodní společnosti GOODWILL PARTNER, s. r. o., sídlem U Dubu 691/48, Praha 4 - Braník, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2021 č. j. -193, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Ing. Jaroslava Jelínka a Odvolacího finančního ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení principu právní jistoty, respektování autonomie její vůle a jejího práva na ochranu legitimního očekávání.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného usnesení se podává, že stěžovatelka jako daňová poradkyně zastupovala prvního vedlejšího účastníka jako žalobce v soudním řízení správním vedeném Krajským soudem v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") pod sp. zn. . Stěžovatelka dne 9. 4. 2021 v uvedeném řízení vznesla jménem prvního vedlejšího účastníka námitku podjatosti všech soudců krajského soudu. O námitce podjatosti rozhodoval Nejvyšší správní soud. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nedoložila plnou moc k zastupování prvního vedlejšího účastníka před Nejvyšším správním soudem, byla vyzvána k jejímu doplnění. Na výzvu toliko uvedla, že první vedlejší účastník jí plnou moc pro zastupování před Nejvyšším správním soudem neudělil. Nejvyšší správní soud proto napadeným usnesením námitku podjatosti odmítl za přiměřeného použití , , pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nesplnění povinnosti doložit oprávnění zastupovat prvního vedlejšího účastníka.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že krajský soud manipuloval ve shora uvedeném řízení s důkazem o podání kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty a s obsahem spisu, který "odmítá předložit v úplnosti". Nejvyšší správní soud a krajský soud chybně vyložily obsah jejího podání ze dne 9. 4. 2021; nedomáhala se jím vyloučení soudců krajského soudu, nýbrž pouze tvrdila, že tak v budoucnu učiní, zjistilo-li by se, že krajský soud s důkazy manipuloval. Stěžovatelka dále navrhuje Ústavnímu soudu, aby přerušil řízení a podal Soudnímu dvoru Evropské unie návrh na zahájení řízení o předběžné otázce, zda je v souladu s právem Evropské unie, že se soud v řízení týkajícím se správy daní opomenul vypořádat s předloženým důkazem účastníka řízení, posoudil podání účastníka řízení v rozporu s jeho obsahem, a zda je soud povinen respektovat základní práva a svobody a zásady právního státu.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje náležitosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "") a zda jsou dány procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Zjistil, že stěžovatelka je osobou neoprávněnou k podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení.

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. Ústavní soud proto pravidelně odmítá ústavní stížnosti osob, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností (srov. např. usnesení ze dne 19. 2. 2016

sp. zn.

, ze dne 3. 12. 2019

sp. zn.

, ze dne 20. 4. 2021

sp. zn.

, ze dne 25. 5. 2021

sp. zn.

či ze dne 14. 7. 2021

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

6. Přestože stěžovatelka polemizuje s obsahem napadeného rozhodnutí a s jeho tvrzenou nesprávností spojuje porušení ústavně chráněných hodnot uvedených sub 1, výrok napadeného usnesení se přímo nedotýká jejích práv ani povinností, nýbrž prvního vedlejšího účastníka, který byl účastníkem řízení předcházejícího vydání napadeného usnesení. Stěžovatelka přitom ústavní stížnost výslovně podává svým jménem. Netvrdí však, jak konkrétně se projevily účinky napadeného usnesení v její právní sféře.

7. Ústavní soud v minulosti ojediněle připustil, aby se proti soudním rozhodnutím bránily i osoby, které účastníkem řízení nebyly. Dané rozhodnutí pak může být považováno za jiný zásah orgánu veřejné moci [viz např. nález ze dne 12. 12. 2006

sp. zn.

(N 224/43 SbNU 505)]. Jde však toliko o výjimku z pravidla uvedeného sub 5. V tomto smyslu Ústavní soud v nyní posuzované věci žádné výjimečné okolnosti neshledal a ani stěžovatelka v ústavní stížnosti nevysvětluje, jak přesně mohlo být zasaženo do jejích základních práv, nebyla-li účastnicí řízení. Rozhodné zůstává, že případné zrušení napadeného usnesení se v její právní sféře nemůže nijak projevit.

8. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl. Ústavní soud nepovažoval za nezbytné vyzývat stěžovatelku k odstranění vad, jimiž její ústavní stížnost nadto trpěla (chybějící kvalifikované právní zastoupení podle až 31 a nepřiložení příslušných příloh podle téhož zákona); takový postup by byl neúčelný a přehnaně formalistický, neboť překážka, pro kterou nelze ústavní stížnost stěžovatelky věcně projednat, je neodstranitelná.