Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2496/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Kapitána, zastoupeného Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou, se sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, č. j. -103 ze dne 21. června 2021 a rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -69 ze dne 26. února 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti podle písm. d)y stěžovatel napadá shora označené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci a jemu předešlé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydané v řízení ve správním soudnictví, jehož předmětem se stal přezkum rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2016, č. j. , kterým žalovaný podle jako nepřípustné zamítl odvolání podané stěžovatelem (výrok I.) a dále podle zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Šternberk ze dne 19. 11. 2007, č. j. 43817-07/7677-07/OS/Z (výrok II.). Posledně uvedeným rozhodnutím byla umístěna a povolena stavba Větrný park Horní Loděnice - Lipina - větrné elektrárny, obsahující 9 větrných elektráren. Krajský soud a předtím Nejvyšší správní soud dle obsahu stížnosti stěžovatele zasáhly do jeho práva na spravedlivý proces dle d (dále jen "") a rovnosti účastníků podle y.

2. Ve věci rozhodl Krajský soud v Ostravě již podruhé. Nejprve krajský soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 21. 2. 2019, č. j. -68 a zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení (pozn. - všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná z www.nssoud.cz, Ústavní soud na ně proto jen ve stručnosti odkazuje). Ke kasační stížnosti žalovaného a osoby zúčastněné na řízení však Nejvyšší správní soud posléze rozsudkem ze dne 26. 2. 2021, č. j. -69 zrušil prvostupňový rozsudek s tím, že žalovaný postupoval zcela v intencích zákona. Posléze rozhodl Krajský soud opětovně nyní napadeným rozsudkem, který stěžovatel napadá, přičemž žalobu v části odmítl podle , neboť napadené rozhodnutí se netýkalo práv stěžovatele, částečně ji (vázán názorem kasačního soudu) zamítl.

3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení stanovené , přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (). V uvedených ustanoveních se tak odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.

5. V projednávaném případě brojí stěžovatel proti druhému rozhodnutí krajského soudu vydaného poté, co se tento soud řídil závazným právním názorem vysloveným v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o mimořádném opravném prostředku, který však podal žalovaný a osoba zúčastněná na řízení. Toto druhé napadené rozhodnutí je nyní pro stěžovatele nepříznivé.

6. V obecné rovině kasační stížnost není v zásadě přípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem [ věta před středníkem ]. Základním smyslem této úpravy je, aby se Nejvyšší správní soud nemusel opakovaně zabývat věcí, u které již jednou vyslovil svůj právní názor závazný pro nižší soud a nižší soud se tímto právním názorem řídil (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2005,

sp. zn.

). Judikatura Nejvyššího správního soudu nicméně dovodila nad rámec doslovného znění další výjimky s ohledem na dodržení smyslu a účelu rozhodování Nejvyššího správního soudu (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 3. 2011, č. j. -165, č. 2365/2011 Sb. NSS).

7. V nyní projednávaném případě se stěžovatel obrátil na Ústavní soud předčasně. V rovině podústavního práva k tomu Ústavní soud konstatuje, že dle výše citovaného usnesení rozšířeného senátu posouzení toho, které námitky mohl stěžovatel uplatnit již v předešlé kasační stížnosti, závisí na konkrétních okolnostech případu. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2020, č. j. - 36, přitom tento soud k povaze nepřípustnosti kasační stížnosti konstatoval: "Ze zákazu opakované kasační stížnosti judikatura dovodila nad rámec doslovného znění i další výjimky, například pro situaci, pokud první kasační stížnost podával žalovaný, zatímco nové rozhodnutí krajského soudu napadá žalobce (respektive žalobci)." Kasační stížnost v citovaném rozsudku považoval za přípustnou a meritorně ji projednal. O totožnou situaci se jedná i v nyní projednávaném případě stěžovatele, který kasační stížností proti napadenému rozsudku brojit mohl, a jeho ústavní stížnosti je tak předčasná.

8. V intencích nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, je tak její nyní podaná ústavní stížnost nepřípustná pro předčasnost, resp. nevyčerpání opravných prostředků.

9. Z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí krajského soudu nelze považovat za pravomocné rozhodnutí podle písm. d)y a , jež by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod osob. Jde o rozhodnutí, které není způsobilé být předmětem ústavněprávního přezkumu (obdobně viz například usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

nebo

).

10. Nyní podaná ústavní stížnost je nepřípustná podle , a proto soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustný návrh dle téhož zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2021

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj