Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 395/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2020 č. j. -451 (pozn.: správně zřejmě "č. j. -396"), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2004 č. j. 17 Co 94, 95/2004-227 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. října 2003 (pozn.: správně "ze dne 4. prosince 2001") č. j. -110 ve znění usnesení ze dne 17. října 2003 č. j. -165, ze dne 30. ledna 2004 č. j. -202 a ze dne 19. června 2019 č. j. -375, a dále proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2020 č. j. -453 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2005 č. j. -274, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, obchodní společnosti WALTER a. s., sídlem Radlická 180/50, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

1. Podáním ze dne 5. 2. 2021, označeným jako ústavní stížnost podle písm. d)y, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena celá řada základních práv a svobod zaručenýchd i Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Současně stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady právního zastoupení zaplatí stát, a žádá ustanovení zástupce - advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a o poskytování "dostatečných lhůt".

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje, jelikož nebyla formálně ani materiálně naplněna (mj.) podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem ( a 31 ).

4. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby vady svého návrhu odstranil, a to ve lhůtě 40 dnů. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 19. 3. 2021.

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě vady ústavní stížnosti neodstranil, Ústavní soud ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl.

6. S ohledem na skutečnost, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nemohl soudce zpravodaj vyhovět návrhu stěžovatele na to, aby rozhodl, že náklady jeho právního zastoupení zcela zaplatí stát ( ).

7. K žádosti o ustanovení právního zástupce Ústavní soud uvádí, že k vydání takového rozhodnutí nemá potřebnou kompetenci, což ostatně stěžovateli musí být z předchozích řízení známo, a jde-li o jeho žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, Ústavní soud považuje časový prostor, který byl stěžovateli poskytnut na základě uvedené výzvy, za dostatečný, navíc i v tomto případě byly splněny podmínky pro odmítnutí ústavní stížnosti bez takové výzvy [viz např. usnesení ze dne 4. 12. 2013

sp. zn.

nebo ze dne 24. 3. 2020

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. května 2021

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj