Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 795/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudkyně Kateřiny Šimáčkové o ústavní stížnosti stěžovatele Martina Staňka, zastoupeného Mgr. Zuzanou Dygrýnovou, advokátkou, se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. ledna 2021, č. j. -35, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2020, č. j. - 36, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Podle stěžovatele tím, že došlo k zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, byla porušena jeho základní práva zakotvená v článku 36d.

2. Ve správním řízení stěžovatel usiloval o uznání odborné kvalifikace pro výkon regulovaného povolání učitele prvního stupně základní školy v České republice ve formě pracovněprávního vztahu. Městský soud řízení zastavil dle , (dále ""), ve spojení s , o soudních poplatcích, neboť stěžovatel ve stanovené lhůtě (do 1. 10. 2020) neuhradil soudní poplatek; k jeho úhradě došlo až dne 13. 10. 2020, tj. až po datu vydání prvostupňového soudního rozhodnutí. Následnou kasační stížnost stěžovatele Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou (pozn. - všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz, Ústavní soud na ně proto jen ve stručnosti odkazuje).

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti předestřel skutkový stav a řízení před správními orgány. Stěžovatel podal u Ministra školství, mládeže a tělovýchovy žádost o uznání odborné kvalifikace pro výkon pedagogické profese v ČR - výkon regulované činnosti "učitel prvního stupně základní školy" ve formě pracovněprávního vztahu. Odbornou kvalifikaci stěžovatel získal a zároveň řádně doložil diplomem č. 43137 vydaným Vysokou školou manažerskou ve Varšavě (Wyzsza Szkola Menedzerska w Warszawie) dne 20. 2. 2018, včetně dodatku k tomuto diplomu, obojí s překladem do českého jazyka, které deklarují absolvování magisterského oboru pedagogika se specializací pedagogika na 1. stupni a předškolní pedagogika. V průběhu řízení u prvostupňového správního orgánu (avšak po několika měsících od jeho zahájení) byl stěžovatel přes předchozí ujišťování pracovnic ministerstva, že po předložení jimi žádaných listin bude rozhodnuto o žádosti kladně, vyrozuměn, že žádost bude zamítnuta. Ministerstvo mělo údajně důvodné podezření, že studium bylo realizováno nelegálně na pobočce na území České republiky a že údaje v dodatku k diplomu nejsou pravdivé. Stěžovatel přitom bezpochyby potřebnou kvalifikaci získal. Stran jednání správních soudů stěžovatel namítá přepjatý formalismus. Postupem obecných soudů dle aktuálně platné právní úpravy zákona o soudních poplatcích mu byl v důsledku jednoho jediného opomenutí zcela zamezen přístup k soudu a tím i právo na spravedlivý proces. Stěžovatel se přitom poprvé v životě setkal se soudním systémem, soudní poplatek neuhradil pouhým nedopatřením a až do vydání napadeného usnesení městského soudu žil v přesvědčení, že daný poplatek je z jeho strany řádně uhrazen. Ve správním soudnictví již nyní nemá možnost brojit proti rozhodnutí Ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jakož i jemu předcházející rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Lhůta pro podání správní žaloby dle , je totiž lhůtou nevratnou a tudíž ustanovení , o soudních poplatcích po novele účinně od 30. 9. 2017 je nepřiměřeně tvrdým.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") senát návrh usnesením odmítne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

5. Podle musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

6. Předně Ústavní soud zdůrazňuje, že je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí jej završujícím nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

7. Argumentací stěžovatele vztahující se k meritornímu projednání žaloby, ke kterému nedošlo, se Ústavní soud neměl příležitost vyjádřit a uplatněné stížní námitky v tomto rozsahu svědčí spíše o neporozumění nynější procesní fázi řízení. Předmětem přezkumu Ústavním soudem zůstala pouze procesní otázka zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku městským soudem, a následné potvrzení správnosti procesního postupu ze strany Nejvyššího správního soudu.

8. Ústavní soud posoudil napadené rozhodnutí ve výše vymezeném rozsahu, avšak zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele, resp. odepření přístupu k soudu, v daném případě neshledal. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že je stížnost stěžovatele zjevně neopodstatněná. Stěžovatel má vysokoškolské právní vzdělání, argumentace, že se setkal poprvé v životě se soudním systémem, na závěrech správních soudů nemůže nic změnit. Sám stěžovatel již v řízení o kasační stížnosti namítal, že poplatek skutečně ve lhůtě stanovené městským soudem neuhradil. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že podle zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost již podáním žaloby či návrhu na zahájení řízení. Splatnost poplatku nastává vznikem poplatkové povinnosti ( téhož právního předpisu). Dle pak platí, že "má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim."

9. Skutečnost, že se stěžovatel s právním hodnocením soudu neztotožňuje, ještě nečiní ústavní stížnost opodstatněnou. Neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod (již usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 10. 1994).

10. S ohledem na shora uvedené tak Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížností napadenými rozhodnutími Nejvyššího správního soudu, ani městského soudu nedošlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele na spravedlivý proces.

11. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost směřující proti napadeným rozhodnutím podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2021

Ludvík David v. r.

předseda senátu