Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 347/21

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu stěžovatelky Mgr. Danuše Korczyńské, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 8. 12. 2020 a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS34 INS21097/2018-A-57ze dne 14. 8. 2020, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 8. 2. 2021 bylo Ústavnímu doručeno podání, jímž stěžovatelka brojila proti v záhlaví označeným rozhodnutím.

Stěžovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (, , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (, ). Stalo se tak i přesto, že stěžovatelka byla opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučována o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost , a to např. v řízení o věcech vedených pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

nebo

.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích; lze-li tedy vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. Tak tomu je i v této věci, k čemuž možno dodat, že stěžovatelka byla s právními následky takto podané ústavní stížnosti již dostatečně seznámena v minulosti; např. v usnesení ze dne 21. 1. 2013

sp. zn.

Ústavní soud výslovně uvedl, že "[a]čkoliv stěžovatelka v podání avizuje, že zastoupení advokáta doplní, není přesto důvod s rozhodnutím vyčkávat. Stěžovatelka od roku 2005 do současnosti iniciovala u Ústavního soudu již zhruba stovku řízení, přičemž v drtivé většině z nich byla o náležitostech ústavní stížnosti poučena [...]. Ústavní soud již opakovaně návrhy stěžovatelky - s ohledem na její dostatečné povědomí o formálních náležitostech ústavní stížnosti - bez obvyklé předchozí výzvy k odstranění vad odmítl (např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

)."

Stěžovatelka ve svém návrhu ze dne 8. 2. 2021 uvedla, že ústavní stížnost doplní o zákonem požadované přílohy i o plnou moc advokáta, potvrzující splnění podmínky povinného právního zastoupení. Ústavní soud tedy vyčkal a dne 3. 3. 2021 stěžovatelka požádala o další poskytnutí lhůty. Ústavní soud jí tedy svým přípisem ze dne 15. 3. 2021 poskytl další lhůtu 10 dnů k odstranění vad podání, která počala běžet 22. 3. 2021. V citovaném přípise byla stěžovatelka upozorněna, že neodstraní-li vady podání ve lhůtě 10 dnů, bude návrh odmítnut a Ústavní soud označil tuto lhůtu jako konečnou. Ve stanovené lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky stěžovatelka neodstranila. Byť i stěžovatelka posléze informovala Ústavní soud, že byla neúspěšná se svou žádostí o ustanovení advokáta u České advokátní komory s ohledem na to, že jí byl Českou advokátní komorou advokát určen již pro 250 řízení a požádala o poskytnutí další lhůty pro doplnění svého podání, Ústavní soud neshledal natolik závažné důvody, aby jí poskytl další lhůtu k doplnění jejího podání a odstranění jeho vad.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle a na jeho základě soudkyní zpravodajkou (mimo ústní jednání) návrh stěžovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2021

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka

Stěžovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (, , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (, ). Stalo se tak i přesto, že stěžovatelka byla opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučována o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost , a to např. v řízení o věcech vedených pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

nebo

.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích; lze-li tedy vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. Tak tomu je i v této věci, k čemuž možno dodat, že stěžovatelka byla s právními následky takto podané ústavní stížnosti již dostatečně seznámena v minulosti; např. v usnesení ze dne 21. 1. 2013

sp. zn.

Ústavní soud výslovně uvedl, že "[a]čkoliv stěžovatelka v podání avizuje, že zastoupení advokáta doplní, není přesto důvod s rozhodnutím vyčkávat. Stěžovatelka od roku 2005 do současnosti iniciovala u Ústavního soudu již zhruba stovku řízení, přičemž v drtivé většině z nich byla o náležitostech ústavní stížnosti poučena [...]. Ústavní soud již opakovaně návrhy stěžovatelky - s ohledem na její dostatečné povědomí o formálních náležitostech ústavní stížnosti - bez obvyklé předchozí výzvy k odstranění vad odmítl (např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

)."

Stěžovatelka ve svém návrhu ze dne 8. 2. 2021 uvedla, že ústavní stížnost doplní o zákonem požadované přílohy i o plnou moc advokáta, potvrzující splnění podmínky povinného právního zastoupení. Ústavní soud tedy vyčkal a dne 3. 3. 2021 stěžovatelka požádala o další poskytnutí lhůty. Ústavní soud jí tedy svým přípisem ze dne 15. 3. 2021 poskytl další lhůtu 10 dnů k odstranění vad podání, která počala běžet 22. 3. 2021. V citovaném přípise byla stěžovatelka upozorněna, že neodstraní-li vady podání ve lhůtě 10 dnů, bude návrh odmítnut a Ústavní soud označil tuto lhůtu jako konečnou. Ve stanovené lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky stěžovatelka neodstranila. Byť i stěžovatelka posléze informovala Ústavní soud, že byla neúspěšná se svou žádostí o ustanovení advokáta u České advokátní komory s ohledem na to, že jí byl Českou advokátní komorou advokát určen již pro 250 řízení a požádala o poskytnutí další lhůty pro doplnění svého podání, Ústavní soud neshledal natolik závažné důvody, aby jí poskytl další lhůtu k doplnění jejího podání a odstranění jeho vad.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle a na jeho základě soudkyní zpravodajkou (mimo ústní jednání) návrh stěžovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2021

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka