Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 178/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jiřího Zemana, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, sídlem Komenského 241/35, Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. listopadu 2020 č. j. -24 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. srpna 2020 č. j. -24, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České správy sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v d a podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí se podává, že rozhodnutím Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 1. 2020 č. j. 42113-005/8070/ 16.1.2020-00476/MaE-1 bylo zřízeno podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zástavní právo ke specifikovaným spoluvlastnickým podílům tří konkrétních nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. X vedeném pro kat. úz. Kamenný Přívoz.

3. Odvolání stěžovatele zamítla vedlejší účastnice rozhodnutím ze dne 10. 3. 2020 č. j. 42000/004838/20/020/DP.

4. Proti rozhodnutí vedlejší účastnice podal stěžovatel žalobu, v níž namítal, že do řízení "nebyli jako účastníci povoláni ostatní spoluvlastníci předmětných nemovitostí přesto, že se jich zřízení zástavního práva přímo týká", protože každé zatížení nemovitosti snižuje možnost volného nakládání s ní každému ze spoluvlastníků. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") žalobu napadeným usnesením odmítl (I. výrok), rozhodl o nákladech řízení (II. výrok) a o vrácení soudního poplatku stěžovateli (III. výrok). Odmítnutí žaloby městský soud odůvodnil tím, že ochrana práv může být poskytnuta pouze tomu, kdo byl zkrácen na svých právech, stěžovatel ovšem vznáší námitky, které se netýkají jeho práv.

5. Kasační stížnost stěžovatele Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem v části, jíž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí vedlejší účastnice ze dne 10. 3. 2020 č. j. 42000/004838/20/020/DP a vrácení věci k dalšímu řízení, odmítl (I. výrok), ve zbývající části kasační stížnost zamítl (II. výrok) a rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti (III. a IV. výrok). Odmítající výrok Nejvyšší správní soud odůvodnil nepřípustností kasační stížnosti. K zamítavému výroku konstatoval, že otázkou, zda městský soud mohl a směl podanou žalobu odmítnout z důvodu uvedeného v , , se již zabýval, když posuzoval téměř totožnou kasační stížnost stěžovatele proti jinému usnesení městského soudu, které se týkalo také žaloby ve věci zástavního práva zřízeného k jiným nemovitým věcem též zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. X vedeném pro kat. úz. Kamenný Přívoz, a odkázal na rozsudek ze dne 23. 10. 2020 č. j. -26, jehož závěry dopadají i na nyní souzenou věc.

II.

Argumentace stěžovatele

6. Podle stěžovatele Nejvyšší správní soud pochybil, když při rozhodování o jeho kasační stížnosti nepřisoudil dostatečný význam námitce, že městský soud rozhodl o jeho správní žalobě neveřejně. Doufal, že při veřejném projednání bude mít šanci přesvědčit soudce, že bylo v jeho zájmu, aby do správního řízení byly povolány všechny osoby, které jsou spoluvlastníky nemovité věci zatěžované zástavním právem. Tvrzeným porušením zákona nepřibráním účastníků řízení se stěžovatel cítí být ohrožen, byla mu odňata právní jistota v právních vztazích, protože spoluvlastníci "mohou bez jejich účasti proběhlá správní řízení napadnout". Další spoluvlastníci zatěžované nemovité věci jsou osoby jemu blízké a újmu, která jim byla nezákonným postupem správních orgánů způsobena, pociťuje jako újmu svoji vlastní.

III.

Procesní předpoklady pro posouzení ústavní stížnosti

7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterých byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 . Jeho ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že na základě písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ]. Ústavní soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( a y). Není povolán k instančnímu přezkumu rozhodnutí obecných soudů. Jeho pravomoc podle písm. d) y je založena výlučně k přezkumu, zda v řízení nebo rozhodnutím v něm vydaným nebyla dotčena ústavně chráněná práva nebo svobody.

9. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal obsahově i argumentačně shodnou ústavní stížnost, a to proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2020 č. j. -28 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2020 č. j. -26. V rozsudku č. j. -28 Nejvyšší správní soud konstatoval, že téměř totožnou kasační stížnost stěžovatele již posuzoval a odkázal na svůj rozsudek ze dne 23. 10. 2020 č. j. -26 a na další rozsudek ze dne 13. 11. 2020 č. j. -24, jejichž závěry zde učiněné dopadají i na nyní souzenou věc. Druhý z odkazovaných rozsudků je rozsudek napadený touto ústavní stížností. Zmiňovaná ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021

sp. zn.

odmítnuta jako zjevně neopodstatněná (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

10. Usnesení ve věci

sp. zn.

se v plném rozsahu vypořádalo s argumentací stěžovatele shodnou s argumentací obsaženou v nyní posuzované stížnosti, tudíž Ústavní soud na něj odkazuje s tím, že není důvod odchýlit se od závěrů v něm uvedených. Tento postup je v souladu s judikaturní praxí Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 15. 5. 2012

sp. zn.

a ze dne 21. 7. 2015

sp. zn.

).

11. Z výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2021

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu