Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 444/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Klatovské štěrkopísky, s.r.o., se sídlem Plzeňská 61, Plzeň - Křimice, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kalužíkem, LL.M., advokátem, se sídlem Na Příkopě 583/15, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. prosince 2020 č. j. -99 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. ledna 2020, č. j. - 134, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti podle písm. d) y stěžovatel napadá shora označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajského soudu, v řízení ve správním soudnictví přitom vystupoval jako osoba zúčastněná na řízení. Nejvyšší správní soud (jakož i krajský soud) dle stěžovatele zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a práva vlastnit majetek dle y.

2. Rozsudek Nejvyššího soudu potvrdil zrušující rozsudek vydaný ve věci stanovení dobývacího prostoru. Podle Nejvyššího správního soudu, který kasační rozsudek podřízeného soudu (toliko v části) korigoval, byl právní názor vyslovený nižším soudem správný a kasační rozsudek vnitřně bezrosporný (pozn. - všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná z www.nssoud.cz, Ústavní soud na ně proto jen ve stručnosti odkazuje).

3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení stanovené , přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V uvedených ustanoveních se tak odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.

5. V projednávaném případě brojí stěžovatel proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o mimořádném opravném prostředku, který potvrzuje správnost rozhodnutí krajského soudu (rovněž stížností napadeného) - tento rozsudek však představuje rozhodnutí kasační. Lze proto uzavřít, že jím řízení skončeno nebylo. Před správními orgány tak probíhá stále řízení, v jehož rámci se může stěžovatel domoci svých práv, a není tak pro zásah Ústavního soudu důvod. Z těchto důvodů napadená rozhodnutí nelze považovat za pravomocné rozhodnutí podle písm. d) y a , jež by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod osob. Jde o rozhodnutí, které není způsobilé být předmětem ústavněprávního přezkumu (obdobně viz například usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

nebo

).

6. Nebude-li přitom stěžovatel v navazujícím řízení a po vyčerpání všech (řádných i mimořádných) opravných prostředků úspěšný, nic mu nebrání v podání ústavní stížnosti nové, v níž může zohlednit rovněž průběh a nové výsledky řízení před obecnými soudy. Odmítnutí stávající ústavní stížnosti proto stěžovatele v konečném důsledku nijak nepoškozuje, neboť pokud by v navazujícím řízení neuspěl, bude moci zpracovat svou novou ústavní stížnost tak, aby zohledňoval konečný výsledek řízení. Současně podaná ústavní stížnost je však nepřípustná podle , a proto soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustný návrh dle téhož zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2021

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj