Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3042/20

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, zastoupeného JUDr. Jiřím Brožem CSc., advokátem, sídlem Dykova 1158/17, Praha 10, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2020 č. j. -315, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, a Ing. Milana Bláhy, Ing. Karla Bláhy, a Andrey Bláhové a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatel napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a y a d. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil ve výrocích III. a IV.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že vedlejší účastníci Ing. Milan Bláha, Ing. Karel Bláha a Andrea Bláhová (dále jen "žalobci") se žalobou domáhali nahrazení projevu vůle stěžovatele uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu jimi blíže specifikovaných pozemků. Tuto žalobu však posléze vzali zpět. Vedlejší účastnice Česká republika - Státní pozemkový úřad (žalovaný) projevil se zpětvzetím nesouhlas; naopak stěžovatel (v tehdejším řízení vedlejší účastník na straně žalované) se zpětvzetím souhlasil.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen "obvodní soud") ze dne 17. 4. 2020 č. j. -270 bylo řízení zastaveno (výrok I.) a bylo uloženo žalobcům zaplatit vedlejší účastnici České republice - Státnímu pozemkovému úřadu na náhradě nákladů řízení částku 2 700 Kč (výrok II.) a stěžovateli částku 33 800 Kč (výrok III.).

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020 č. j. -315 bylo rozhodnuto, že usnesení obvodního soudu se ve výroku I. potvrzuje (výrok I.), ve výroku II. se výše nákladů mění na částku 3 600 Kč, jinak se potvrzuje (výrok II.), ve výroku III. se usnesení mění tak, že výše nákladů činí částku 3 300 Kč, jinak se potvrzuje (výrok III.) a vedlejší účastnice Česká republika - Státní pozemkový úřad a stěžovatel jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 7 623 Kč (výrok IV.).

II.

Argumentace stěžovatele

5. Stěžovatel není spokojen s tím, že městský soud změnil výrok obvodního soudu o nákladech řízení v jeho neprospěch v rámci projednávání odvolání vedlejší účastnice České republiky - Státního pozemkového úřadu, jenž proti danému výroku ani zvláště nebrojil. Bylo tak postupováno v rozporu s tím, že civilní sporný proces je založen na dispoziční zásadě.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný, přičemž stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud konstatuje, že posuzovaná ústavní stížnost se týká snížení původně obvodním soudem stěžovateli přiznaných nákladů řízení o částku 30 500 Kč.

8. S ohledem na to Ústavní soud připomíná, že již opakovaně judikoval, že v případě žalob znějících na peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč podle jde o případy tzv. bagatelní, kdy ústavní stížnost je, byť s výhradou nutnosti individuálního posouzení v některých extrémních případech flagrantních pochybení s intenzivními reálnými následky do sféry určité osoby, v podstatě vyloučena (a důvod k jiným závěrům Ústavní soud neshledává ani v případech, kdy jde o obdobné částky v jiných typech řízení). Ústavní soud tak např. ve svém usnesení ze dne 3. 5. 2016

sp. zn.

(všechna jeho rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) uvedl, že částky do 50 000 Kč "již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Tento výklad nelze chápat jako denegatio iustitiae, nýbrž jako promítnutí celospolečenského konsensu o bagatelnosti výše uvedených sporů do výkladu základních práv."

9. Obdobně v usnesení ze dne 29. 4. 2010

sp. zn.

Ústavní soud uvedl, že "v případě těchto bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu těm právům, jejichž porušení znamená i zásah do základních práv účastníka řízení a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatelky brojící proti rozhodnutí vydanému v bagatelní věci. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti v případech, kde jde o bagatelní částky, by bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod." Podobně lze odkázat např. na odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2010

sp. zn.

, ze dne 4. 10. 2011 sp zn.

, ze dne 1. 3. 2012

sp. zn.

, ze dne 13. 3. 2013

sp. zn.

, ze dne 7. 8. 2013

sp. zn.

, ze dne 25. 2. 2014

sp. zn.

, ze dne 6. 1. 2015

sp. zn.

, ze dne 15. 9. 2015

sp. zn.

nebo ze dne 30. 1. 2018

sp. zn.

.

10. Ústavní soud má za to, že posuzovaná věc je bagatelní povahy a zároveň nejsou dány ani žádné výjimečné důvody, které by navzdory tomu odůvodňovaly nutnost jeho zásahu. Stěžovatel, jako hlavní město státu ( y), je subjektem, u kterého o sociální situaci, pro kterou by předmětná částka pro něj již představovala zátěž mimořádné intenzity, stěží může být řeči. K zásahu do jeho práv s intenzitou dosahující ústavněprávní roviny tak nemohlo dojít.

11. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, a podle ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2021

Radovan Suchánek, v.r.

předseda senátu