Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 74/21

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti 1) JUDr. Danuty Řezníčkové, 2) Ing. Vladimíra Řezníčka, 3) Mgr. Tomáše Řezníčka, 4) Marka Řezníčka, DiS., všichni zastoupeni JUDr. Petrem Zajícem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem Frýdlant nad Ostravicí, Kadlčákova 1507, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020 č. j. -407, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé se, s odvoláním na porušení v , , , a a d, , a y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu.

Z obsahu napadeného rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že rozsudkem Nejvyššího soudu byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2019 č. j. -350, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2020 č. j. -369, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. K projednání ústavní stížnosti může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel všechny procesní prostředky (efektivně) vyčerpal. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, u nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného.

V posuzovaném případě je patrné, že předmětné řízení doposud neskončilo, neboť Nejvyšší soud vrátil věc Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Napadený rozsudek tak nelze považovat za pravomocné rozhodnutí podle písm. d) y a , jež by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod, neboť stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práva poskytuje (obdobně srov.

sp. zn.

nebo

).

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnuta. Ústavní soud pro úplnost dodává, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele v konečném důsledku nijak nepoškozuje, neboť pokud by v navazujícím řízení neuspěli, mohou se na Ústavní soud obrátit s novou ústavní stížností, zohledňující konečný výsledek řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2021

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj