Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3168/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Václava Sedláčka, zastoupeného JUDr. Natašou Láníčkovou, advokátkou, se sídlem v Hustopečích, Bratislavská 25, proti usnesení Krajského soudu v Plzni, ze dne 31. srpna 2020, č. j. - 14 a usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 20. července 2020, č. j. -9, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu dle y a a d ("Listina") a práva na spravedlivý proces dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel podal k Okresnímu soudu v Domažlicích vlastnoručně psané podání ze dne 19. 6. 2020, kterým se domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Soud posléze stěžovatele vyzval k doplnění náležitostí podání podle ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy. Stěžovatel na výzvu reagoval podáním, v němž vyjádřil, že jím výzvě soudu plně vyhovuje. V záhlaví specifikovaným usnesením Okresní soud v Domažlicích návrh stěžovatele ze dne 19. 6. 2020, aby mu žalovaný zaplatil celkem částku 105 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 12. 2020, zamítl z důvodu, že shledal podání stěžovatele za neúplné a neurčité, přičemž tento nedostatek se stěžovateli dle soudu nepodařilo zhojit ani na výzvu. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém uvedl, že žaloba má náležitosti stanovené a jejímu projednání nic nebrání. Odvolací soud ale prvostupňové rozhodnutí potvrdil jako věcně správné.

3. Stěžovatel nyní brojí proti oběma rozhodnutím ústavní stížností. V jeho věci nebylo na místě postupovat dle V souladu s měl soud žalobu doručit žalované a pokračovat v řízení s tím, že by stěžovatel v průběhu řízení musel prokazovat soudem požadované skutečnosti. Soud prvního stupně měl zejména postupovat v souladu s , , , , a Soud zjišťuje zejména, zda žalovaná s žalobou souhlasí a jaké má k žalobě připomínky. Tyto skutečnosti však nezjistil, neboť nepostupoval v souladu s a tím zatížil řízení procesní vadou. Nepostupoval ani v souladu s , neboť své rozhodnutí řádně nezdůvodnil. Soudy se v souladu s ustanovením musí vypořádat se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, pokud to má vztah k projednávané věci. V případě, že soudy tuto zákonnou povinnost nesplní tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami vůbec nezabývají, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, způsobuje toto vadu řízení a zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Dále stěžovatel uvádí, že žalovaná měla v souladu s zákona o odpovědnosti státu za škodu rozhodnout o náhradě do šesti měsíců od uplatnění nároku, a soud měl tak v souladu s tím postupovat dle a řízení přerušit do uplynutí této lhůty. Až poté podle výsledku řízení měl pak soud buď zastavit, nebo v něm pokračovat. Stěžovatel dále namítá, že odvolací soud nepřipustil proti jeho usnesení dovolání, ačkoliv přípustnost dovolání dle byla dána.

4. K projednání ústavní stížnosti je Ústavní soud příslušný a jde zároveň o návrh přípustný, neboť směřuje proti rozhodnutím krajského a okresního soudu, proti nimž již není žádný další opravný prostředek přípustný. Včas podaná ústavní stížnost je procesně bezvadná a byla podána oprávněnou osobou, která je řádně zastoupena.

5. Podle senát návrh usnesením odmítne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

6. Ústavní soud si vyžádal žalobu a její doplnění a zjistil, že obě podání stěžovatel vlastnoručně sepsal a nebyl v dané době zastoupen advokátem. Z obsahu podání Ústavní soud shledal, že v rozporu s přesvědčením stěžovatele byl namístě postup dle , neboť podání stěžovatele skutečně nepředstavovalo žalobu perfektní (projednatelnou), ale pouze blanketní. Na výzvu k doplnění konkrétních skutečností, o které stěžovatel svůj nárok opírá (vyjádřit konkrétní nesprávný úřední postup), a k doplnění způsobu vyčíslení nemajetkové újmy stěžovatel reagoval tak, že výpočty učinil na kalkulačce, avšak vzápětí ani nepopsal početní operaci. Jeho doplnění jako celek ani podle Ústavního soudu výzvě k odstranění vad nevyhovělo, přičemž o následcích jejich neodstranění byl stěžovatel řádně poučen. Jestliže stěžovatel neučinil podání perfektní (projednatelné) a ani na výzvu soudu tyto vady neodstranil a procesní podmínky nesplnil, nebylo před obecnými soudy řádně zahájeno řízení, které by mohly přerušit.

7. Stran námitky nedostatku odůvodnění Ústavní soud konstatuje, že rozsah odůvodnění rozhodnutí obecných soudů nevybočil z mantinelů práva na spravedlivý proces. Ostatně rozsah reakce soudu na konkrétní námitky účastníků je co do šíře odůvodnění vždy spjat s otázkou hledání míry [viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 11. 2011 (odstavec 4), usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 3. 2010 (odstavec 5), usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 5. 2009 (odstavec 6)] a napadená rozhodnutí šíří svého odůvodnění nijak nevybočují z obvyklého způsobu zdůvodnění.

8. Skutečnost, že se stěžovatel s právním hodnocením soudů neztotožňuje, ještě nečiní ústavní stížnost opodstatněnou. Neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod [již usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 10. 1994 (U 18/2 SbNU 241)].

9. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost směřující proti napadeným rozhodnutím podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2020

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu