Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2074/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. K., 2) M. K., zastoupených Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 834/8, proti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 k domovní prohlídce sp. zn. ze dne 22. června 2020 a proti postupu Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru daní, Policie České republiky, při domovní prohlídce konané dne 24. června 2020, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10 a Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") vydal příkaz k domovní prohlídce bytu užívaného stěžovateli. Dne 24. června 2020 provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor daní, Policie České republiky (dále jen "policie"), domovní prohlídku, které předcházel výslech stěžovatelky 1).

2. Řádně zastoupení stěžovatelé ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tvrdí, že důvody k nařízení domovní prohlídky jsou v příkazu popsány jen stručně; není patrné, za jakých okolností měl stěžovatel (2) fakticky jednat za společnosti jmenované v příkazu, jak tuto skutečnost orgány činné v trestním řízení zjistily, ani proč by měly být zájmové věci v jeho bydlišti. Nedostačující odkaz na "zjištěné skutečnosti" považují stěžovatelé za nepřezkoumatelný, zejména za situace, kdy nejsou ve věci stíháni; rovněž jsou přesvědčeni, že domovní prohlídka nebyla nezbytná pro "zachování demokratické společnosti" a byla nařízena jen proto, že jeden z nich nespecifikovaným způsobem jednal za společnosti, jichž se trestní řízení týká, aniž by se obvodní soud zabýval úvahou, nelze-li hledané věci zajistit jinak. Podle stěžovatelů nebylo z příkazu rovněž zřejmé, co konkrétně je hledáno tak, aby bylo seznatelné, kdy policejní orgán překračuje svá oprávnění a odnáší písemnosti, které se již nevztahují k šetřené věci; odnesla-li policie "světle hnědý koženkový diář", není jasné, šlo-li o podstatnou věc. Tvrdí, že domovní prohlídce musí předcházet výslech ke zjištění, jsou-li přítomny zájmové věci, a teprve nejsou-li konkretizovány či vydány, je provedení prohlídky nezbytné. Výslech stěžovatelky byl ale jen formální a nebylo v její moci domovní prohlídku odvrátit. V popsaném postupu spatřují stěžovatelé zásah do svých základních práv zakotvených v , 8 odst. 2, 10, 12 odst. 1 a 2, 13 a 16 odst. 1 d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a rovněž v y (dále jen " "); navrhují, aby Ústavní soud konstatoval porušení jejich práv a zrušil příkaz k domovní prohlídce.

3. Z napadeného příkazu k domovní prohlídce se podává, že stěžovatel (2) měl fakticky jednat za dvě konkretizované společnosti, aniž by byl jejich statutárním orgánem, přičemž tyto (mimo jiných) vystavovaly fiktivní faktury ve prospěch dalších společností s cílem snížit základ daně z příjmu právnických osob, čímž měly způsobit škodu ve výši 66 054 378 Kč. Obvodní soud nařídil domovní prohlídku proto, aby mohly být zajištěny doklady týkající se šetřených společností, jejich finančních transakcí případně větší peněžní hotovosti, přičemž příkaz obsahuje výčet zájmových věcí i jejich možných nosičů. Domovní prohlídce byla přítomna pouze stěžovatelka (1) a její advokát; stěžovatelka ve své výpovědi uvedla, že si není ničeho vědoma a poskytla policii doklady, o nichž ví. Při následně provedené domovní prohlídce byl zajištěn jen výše zmíněný světle hnědý koženkový diář.

4. Ústavní soud musí zůstat zdrženlivý v zasahování do činnosti orgánů veřejné moci a činit tak výjimečně pouze v případech, kdy jsou porušena základní práva, což platí i pro domovní prohlídku - nadměrné formalizování počáteční fáze řízení může znemožnit účel celého trestního řízení. To však na druhou stranu vyvažuje přísné dodržení požadavků na správnost a důvodnost příslušného rozhodnutí [viz usnesení

sp. zn.

ze dne 15. května 2014 (všechna rozhodnutí též na http://nalus.usoud.cz)]. Napadený příkaz k domovní prohlídce splňuje zákonem stanovené požadavky: místo výkonu prohlídky je specifikováno přesně, soud uvádí důvody pro její nařízení, vztah stěžovatele (stěžovatelů) k věci, i pro jaké konkrétní podezření tak soud činí; popisuje, jaké věci v souvislosti s šetřenou činností hledá, jak se vztahují ke stěžovateli (stěžovatelům) a že pro existenci nebezpečí úmyslného zničení nebo ztráty důkazu, nesnese prohlídka odkladu a je nutné ji provést podle

§ 160 odst. 4 trestního řádu, tedy jako neodkladný a neopakovatelný úkon.

5. Se shora uvedených důvodů Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatelů o porušení jejich práv na nedotknutelnost soukromí, zakotvených v a 10 y a překročení limitů pro domoví prohlídku ( y). Stěžovatelé ani nespecifikují, jak bylo (mohlo být) příkazem k domovní prohlídce porušeno listovní tajemství ( y) či právo na svobodu vyznání ( y). Ačkoliv lze jakoukoliv prohlídku orgánu činného v trestním řízení vnímat jako nepříjemný zásah do subjektivně osobní sféry, v projednávaném případě ani obvodní soud nařízením, ani policie provedením prohlídky nezasáhly do základních práv stěžovatelů způsobem, který v ústavní stížnosti namítali.

6. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu