Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1657/20

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. D., zastoupeného Mgr. Katarínou Kožiakovou Oboňovou, advokátkou se sídlem Plaská 614/10, Praha 5, jíž se domáhá zrušení usnesení Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 8. dubna 2020, č. j. 1 ZT 461/2019-15, a přikázání Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, Územního odboru Chomutov, Oddělení obecné kriminality, aby z trestního spisu vedeného pod sp. zn. KRPU-64904/TČ-2019-040371, odstranila a neprodleně zničila veškeré záznamy o telekomunikačním provozu - telefonických hovorech mezi P. J. a jeho manželkou Z. J. pořízených Vězeňskou službou České republiky, včetně veškerých souvisejících dokumentů, za účasti Okresního státního zastupitelství v Chomutově a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Územního odboru Chomutov, Oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel podal ústavní stížnost podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Domáhá se zrušení usnesení Okresního státního zastupitelství v Chomutově ze dne 8. dubna 2020, č. j. ZT 461/2019-15, a přikázání Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, Územního odboru Chomutov, Oddělení obecné kriminality, aby z trestního spisu vedeného pod sp. zn. KRPU-64904/TČ-2019-040371, odstranila a neprodleně zničila veškeré záznamy o telekomunikačním provozu - telefonických hovorech mezi P. J. a jeho manželkou Z. J. pořízených Vězeňskou službou České republiky, včetně veškerých souvisejících dokumentů. Má zato, že v trestním řízení byl porušen především princip zákonnosti trestního stíhání podle , a d.

2. V záhlaví citovaným usnesením státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově podle § 141 trestního řádu zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16. 12. 2019, č. j. KRPU-64904-40/TČ-2019-040371. Tímto usnesením policejní orgán zahájil trestní stíhání stěžovatele pro návod k přečinu poškození cizí věci podle k .

3. Porušení svých práv stěžovatel spatřuje v tom, že podkladem pro usnesení o zahájení jeho trestního stíhání jsou zvukové záznamy telefonických hovorů mezi P. J. a jeho manželkou pořízených Vězeňskou službou ČR s odkazem na , o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, v době, kdy byl P. J. ve vazbě. Stěžovatel namítá, že se nejedná o přípustný důkaz, policie by z něj neměla vycházet a záznamy odposlechů by podle jeho názoru měly být z procesního spisu odstraněny.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V daném případě tyto prostředky vyčerpány nebyly.

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je jeho subsidiarita. Jak bylo uvedeno, ta se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu ( y) takové souběžné rozhodování nepřipouští.

6. Ústavní soud vychází z toho, že stěžovatel je povinen uplatnit všechny procesní prostředky, které k ochraně jeho práva v daném případě zákon poskytuje, včetně oprávnění státního zástupce bdít nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení [srov. např. nález ze dne 2. 3. 2015,

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691), popř. usnesení ze dne 15. 3. 2016,

sp. zn.

]. Takový procesní prostředek uplatněn nebyl, resp. stěžovatel nedoložil opak a ani šíře petitu ústavní stížnosti jeho využití neodpovídá.

7. Ústavní soud přitom nepřehlédl, že citovaná rozhodnutí (tedy jak nález

sp. zn.

, tak usnesení

sp. zn.

) zmiňují dohled podle a násl. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), resp. dozor podle § 174 trestního řádu v souvislosti s právem na účinné vyšetřování typicky osoby, která byla (měla být) poškozená eventuální trestnou činností jiného subjektu. Na druhou stranu i z této modelové situace Ústavní soud vykročil (srov. například jeho usnesení ze dne 28. 8. 2014,

sp. zn.

), neboť důsledek nepřípustnosti ústavní stížnosti spojil i s případem, kdy mělo být do práv osoby zasaženo samotným orgánem činným v trestním řízení. V nálezu

sp. zn.

(srov. bod 30.) je výslovně uvedeno, že v rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství oprávněno (a zároveň povinno) posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v celé jeho šíři. Není přitom důvodu, aby možnost přezkumu v soustavě státního zastupitelství k ochraně svých práv nevyužil i stěžovatel (srov. k tomu též usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019,

sp. zn.

nebo co do zdůraznění principu subsidiarity též usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2018,

sp. zn.

), a to alespoň v jednom stupni hierarchie ke státnímu zastupitelství, které rozhodovalo o stížnosti obviněného podle § 141 a násl. trestního řádu. Institut dozoru podle § 174 a násl. trestního řádu je pak koncipován ve srovnání s dohledem podle § 12c a násl. zákona o státním zastupitelství úžeji, nicméně jej lze využít k ochraně práv zejména tam, kde zákon nepřipouští podání stížnosti podle § 141 a násl. trestního řádu.

8. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. června 2020

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj