Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3819/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti RAVAK a.s., sídlem Obecnická 285, Příbram, zastoupené JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem, sídlem Husova 240/5, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2018 č. j. -426, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 27. 11. 2019, stěžovatelka podle ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhovala zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen " ") ze dne 28. 11. 2018 č. j. B-426 ve výroku I., II., III., IV. a V., neboť podle jejího tvrzení bylo jím porušeno její základní právo zaručené v a d. V podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 15. 5. 2020, stěžovatelka požádala Ústavní soud o přednostní projednání a podala návrh, aby bylo rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí do doby konečného rozhodnutí o podané ústavní stížnosti, a to s ohledem na skutečnost, že dne 15. 5. 2020 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 13. 5. 2020 č. j. , -966, kterým bylo potvrzeno usnesení městského soudu ze dne 21. 11. 2019 č. j. -796 v bodech I., II. výroku a odvolání proti bodům III., IV. výroku odmítnuto.

2. ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl v insolvenční věci dlužníka OLEO CHEMICAL, a.s., o způsobu řešení úpadku dlužníka tak, že povolil na návrh dlužníka řešení úpadku reorganizací (výrok I.), insolvenčním správcem je Ing. Jiří Hanák (výrok II.), soud ustanovenému znalci společnosti Equity Solutions Appraisals s. r. o. uložil, aby ve lhůtě 30 dnů aktualizoval svůj znalecký posudek zpracovaný ke dni 15. 2. 2017 (výrok III.), vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 120 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil aktualizovaný reorganizační plán s aktualizovanou zprávou o reorganizačním plánu (výrok IV.) a rozhodl, že osoby odlišné od dlužníka mohou předložit reorganizační plán za podmínek stanoveným v tomto výroku (výrok V.).

3. Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí, přiložených příloh, veřejně dostupného insolvenčního rejstříku a databáze Ústavního soudu vyplývá, že napadeným usnesením povolil řešení úpadku dlužníka OLEO CHEMICAL, a.s., reorganizací. Jedná se přitom v pořadí již o třetí rozhodnutí městského soudu, kdy předchozí dvě jeho usnesení Ústavní soud zrušil nálezem ze dne 18. 1. 2018

sp. zn.

a dále nálezem ze dne 26. 6. 2018

sp. zn.

. Stěžovatelka napadla předmětné rozhodnutí městského soudu již jednou ústavní stížností ze dne 20. 12. 2018. Ústavním soudem byla ústavní stížnost usnesením ze dne 27. 9. 2019

sp. zn.

odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , neboť dne 31. 7. 2019 rozhodl usnesením č. j. B-697, tak že se reorganizační plán předložený dlužníkem zamítá a na majetek dlužníka vyhlásil konkurs. Proti tomuto rozhodnutí bylo několika věřiteli podáno odvolání a vrchní soud jako soud nadřízený usnesením ze dne 24. 10. 2019 č. j. , -783 výrokem II. napadené usnesení městského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. rozhodl znovu usnesením ze dne 21. 11. 2019 č. j. -796 tak, že schválil reorganizační plán dlužníka ze dne 28. 2. 2019. I proti tomuto rozhodnutí se odvolalo několik věřitelů a vrchní soud usnesením ze dne 13. 5. 2020 č. j. , -966 napadené usnesení městského soudu v bodech I. a II. výroku potvrdil, odvolání proti bodům III. a IV. výroku odmítl.

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

5. Podle ustanovení je ústavní stížnost třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou procesní, což znamená, že je třeba nejpozději poslední den jejího trvání podání odevzdat orgánu, který má povinnost je doručit, nebo učinit úkon u soudu (srov. ).

6. Za situace, kdy napadené rozhodnutí bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 28. 11. 2018, kdy i nabylo právní moci, lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula 28. 1. 2019 a ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. 11. 2019, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti ( ). Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit.

7. Ústavní soud nesdílí názor stěžovatelky, že odmítnutím této ústavní stížnosti z důvodu uplynutí lhůty, se bude jednat o sofistikované zdůvodnění zřejmé nespravedlnosti, když jí bude upřen poslední právní prostředek, kterým se může domáhat nápravy porušení jejích práv způsobených tímto třetím usnesením o povolení reorganizace. Ústavní soud stěžovatelku v odůvodnění usnesení ze dne 27. 9. 2019

sp. zn.

, kterým byla odmítnuta předchozí ústavní stížnost proti totožnému usnesení městského soudu, upozornil, že je zapotřebí brát ohled na skutečnost, že napadené rozhodnutí již jen stěží "oživne", když bude ve věci vydáno nové rozhodnutí vrchního soudu. Jak plyne z výše uvedeného, ve věci byla následně vydána další rozhodnutí městského soudu i vrchního soudu, přičemž proti posledně vydanému rozhodnutí vrchního soudu ze dne 13. 5. 2020 lze opět uplatnit (případně) příslušné opravné prostředky.

8. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení , jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, odmítl.

9. S ohledem na shora uvedené nebylo třeba se zabývat návrhem stěžovatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a sdílí osud ústavní stížnosti. O návrhu na přednostní projednání věci Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť mu fakticky vyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. května 2020

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj