Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1682/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, právně zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -31 ze dne 7. 3. 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, když tvrdí, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv, a to práva na soudní ochranu a spravedlivý proces podle , , d (dále jen " ") a práva vlastnit majetek podle y.

2. Z napadeného rozsudku vyplývá, že se stěžovatelka dne 6. 9. 2018 při nahlížení do soudního spisu seznámila s obsahem správního spisu vedeného pod sp. zn. MUFO_S 4289/2016. V tomto spisovém materiálu v souvislosti s dokumentací k likvidaci splaškových a dešťových vod mimo jiné zjistila, že v rámci výstavby rodinného domu je navržena čistírna odpadních vod GONAP 5 Pa. Otázku řešení likvidace splaškových vod považovala za důvod svého zařazení do okruhu dotčených osob ve věci společného souhlasu v řízení vedeném pod výše uvedenou spisovou značkou, podala proto zásahovou žalobu, kterou se domáhala, aby krajský soud určil, že odepření možnosti vyjádřit se k likvidaci splaškových a dešťových vod ze stavby rodinného domu na předmětném pozemku je nezákonným zásahem žalovaného do jejího práva na spravedlivý proces. V žalobním petitu dále soud žádala, aby žalovanému uložil zákaz pokračovat v uvedeném porušování jejího práva a uložil mu povinnost uhradit náklady spojené se soudním řízením. Soud zásahovou žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně mohla podat proti namítanému zásahu žalobu dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nebyla proto splněna podmínka pro podání zásahové žaloby stanovena v - existoval zde jiný prostředek ochrany.

3. Proti usnesení krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodu uvedeného v Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem rozhodl tak, že výrokem I. usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil, výrokem II. odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí a ve výrocích III. a IV. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.

4. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení. Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka shrnuje průběh předešlých řízení a tvrdí, že soudní řízení na obou stupních neprobíhalo spravedlivě, neboť odmítnutí žaloby je dle názoru stěžovatelky v rozporu s ústavně stanoveným postupem, je projevem zřejmé libovůle v soudním rozhodování a rozhodnutí obou soudů vykročují z mezí ústavně stanoveného postupu

5. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je řádně zastoupena advokátkou v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.

6. Podle y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, nejde-li o otázky ústavněprávního významu. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé [srov. např. nález

ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257)].

7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti nepředložila žádnou ústavněprávní argumentaci, která by odůvodňovala případný zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti správního soudu. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je logicky, srozumitelně a ústavně konformním způsobem odůvodněno a pro stručnost lze na jeho odůvodnění odkázat.

8. Napadeným rozsudkem nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný. O náhradě nákladů řízení Ústavní soud nerozhodoval, neboť pro tento krok nenastaly důvody uvedené v .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2020

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu