Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1998/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Antonie Ungerové, bytem Synkova 2096/10, Brno, Mgr. Ing. Andrey Ungerové a Ing. Ladislava Ungera, všech zastoupených JUDr. Vladimírem Bulinským, advokátem, sídlem Jana Nečase 1343/29, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. dubna 2023 č. j. -681, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Richarda Banata, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d.

2. V řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k majetku sdružení Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") výrokem I rozsudku ze dne 5. 4. 2023 č. j. -681 potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2019 č. j. -586, jímž byla žaloba vedlejšího účastníka řízení (žalobce) zamítnuta. Změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení tak, že stěžovatelům (žalovaným) se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II) a dále rozhodl, že stěžovatelům se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení (výrok III).

3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti brojili proti těm výrokům rozsudku krajského soudu, které se týkaly náhrady nákladů řízení, avšak nepřiložili jeho kopii. Proto byli soudcem zpravodajem vyzváni k odstranění vady podání spočívající v absenci kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva [srov. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. V reakci na tuto výzvu pak Ústavnímu soudu sdělili, že proti rozsudku krajského soudu podali dovolání k Nejvyššímu soudu, což doložili jeho kopií.

4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené . V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje tedy krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není možná.

6. Ze sdělení stěžovatelů vyplývá, že podali proti rozsudku krajského soudu, a to konkrétně proti jeho výrokům II a III, které se týkají nákladů řízení, dovolání. Tuto skutečnost Ústavní soud následně ověřil i v databázi Ministerstva spravedlnosti dostupné na https://infosoud.justice.cz. Ústavní soud si je samozřejmě vědom toho, že dovolání proti nákladovým výrokům není podle , , ve znění pozdějších předpisů, přípustné. Nicméně pokud se již stěžovatelé rozhodli postupovat touto cestou, nemůže Ústavní soud přezkoumávat nákladové výroky před vlastním rozhodnutím Nejvyššího soudu o jimi podaném dovolání. Jejich přezkumem by totiž jednak nerespektoval subsidiaritu ústavní stížnosti k jiným zákonným procesním prostředkům k ochraně práva, ale také by tím mohl, byť jen nepřímo, předjímat i výsledek řízení o dovolání, což mu nepřísluší [srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 2. 2019

sp. zn.

, ze dne 10. 4. 2019

sp. zn.

, ze dne 24. 4. 2019

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz)]. Vyčkáváním na rozhodnutí Nejvyššího soudu by navíc Ústavní soud nedůvodně prodlužoval vlastní řízení o ústavní stížnosti.

7. Ústavní soud pro úplnost uvádí, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její nepřípustnost stěžovatele nijak nepoškozuje, neboť k ochraně proti tvrzeným zásahům do základních práv použili procesní prostředky, které z jejich pohledu mohou napravit závadný stav, a teprve po jejich vyčerpání se mohou s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, budou-li i nadále přesvědčeni, že k tomu mají důvody.

8. Soudce zpravodaj proto podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ústavní stížnost stěžovatelů jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2023

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj