Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1907/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S.O.S. DIFAK s.r.o., sídlem Pod Kavalírkou 486/32, Praha 5 - Košíře, zastoupené JUDr. Valerií Vodičkovou, advokátkou, sídlem Vodičkova 40, Praha 1, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2023 č. j. -74, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, založené v a d.

2. Jak vyplývá z ústavní stížnosti a připojeného soudního rozhodnutí, stěžovatelce správce daně dodatečně doměřil daň z přidané hodnoty a penále, neboť se podle něj zúčastnila daňového podvodu v řetězci tvořeném několika obchodními společnostmi. Stěžovatelka se správním rozhodnutím bránila žalobou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který rozhodnutí správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Správce daně však napadl rozsudek nalézacího soudu kasační stížností. Této Nejvyšší správní soud vyhověl, v důsledku čehož zrušil naopak prvostupňový rozsudek a věc vrátil Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

3. Ve velmi obsáhlé ústavní stížnosti se stěžovatelka věcně vymezuje proti postupu kasačního soudu a předtím správce daně.

4. Ústavní soud je před samotným posouzením ústavní stížnosti povinen přezkoumat, zda ta splňuje příslušné náležitosti a jestli jsou dány podmínky jejího projednání vymezené v . Jednou z takových podmínek je mimo jiné i to, zda je přípustná.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ). Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zastává názor, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (za všechny srov. nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

). Ústavní stížnost je vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná pochybení obecných soudů či jiných orgánů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní.

6. Ústavní soud proto až na výjimky, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, do neskončených řízení nevstupuje a jako nepřípustné odmítá ústavní stížnosti mířící proti kasačním rozhodnutím soudů vyšších instancí, kterými nebyla věc skončena, nýbrž pouze vrácena soudu nižší instance či jinému orgánu k dalšímu řízení (např. nález ze dne 4. 3. 2004

sp. zn.

). Závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti se podle ustálené judikatury Ústavního soudu uplatní i tehdy, jestliže je orgán, který má ve věci opětovně rozhodnout, vázán právním názorem vysloveným v napadeném rozhodnutí, neboť okolnost, že soud nižší instance je vázán právním názorem kasačního soudu, nezakládá "uzavřenost" předmětem identifikovaného stadia řízení, ani se tím neklade překážka k ústavněprávní oponentuře proti následně vydanému konečnému rozhodnutí o věci.

7. Podanou ústavní stížností stěžovatelka napadá rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a věc mu vrácena k dalšímu řízení, ve kterém může stěžovatelka uplatňovat všechna svá práva. Napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu proto nelze považovat za rozhodnutí, které by bylo způsobilé samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky, a jako nezpůsobilý předmět ústavněprávního přezkumu zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti ve smyslu .

8. Jelikož stěžovatelka otázku (ne)přípustnosti v textu ústavní stížnosti vůbec neřeší, netvrdí ani přesah vlastních zájmů ve smyslu , ani nepředkládá jiný výjimečný důvod, který by odůvodnil diskutovaný obecně nepřípustný přezkum kasačního rozhodnutí Ústavním soudem, přistoupil Ústavní soud k odmítnutí ústavní stížnosti podle ustanovení jako návrhu nepřípustného.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2023

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj