Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2162/23

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelky Yvette Tulip, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem Koliště 259/55, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně č. j. -607 ze dne 30. 5. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti PAJU s.r.o. se sídlem Dlouhá 16/705, Praha, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V řízení o zastavení exekuce a odkladu provedení exekuce zahájené na návrh stěžovatelky jakožto povinné Nejvyšší soud napadeným usnesením zrušil usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -561 ze dne 7. 6. 2022 a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozhodnutí krajského soudu bylo nesprávné právní posouzení věci.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, přičemž namítá, že se soud v napadeném usnesení odklonil od své recentní judikatury. Tento odklon zároveň žádným způsobem nevysvětlil a naopak rozhodl tak, jako by vlastní judikaturu ignoroval. Tímto postupem mělo dle názoru stěžovatelky dojít k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces dle d.

3. Soudkyně zpravodajka, ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinna přezkoumat formální náležitosti ústavní stížnosti vyžadované . To v sobě mj. zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje podmínku přípustnosti ve smyslu . V daném případě shledala, že tomu tak není.

4. Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem [srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243)]. Ústavní stížnost je tak vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu. Naopak ochrana ústavnosti je, a to v souladu s y, úkolem všech orgánů veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecných soudů. Ústavní soud tak představuje institucionální mechanismus, nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů.

5. Podanou ústavní stížností stěžovatelka brojí proti usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo k dovolání vedlejší účastnice řízení zrušeno usnesení krajského soudu a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení.

6. S ohledem na to, že věc byla soudu takto vrácena k novému projednání a rozhodnutí, nejde o konečné rozhodnutí ve věci samé. Jedná se toliko o procesní rozhodnutí, jímž se navrací věc do soudního rozhodovacího procesu, ve kterém může stěžovatelka uplatňovat všechna svá práva. Již proto nelze považovat napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu za rozhodnutí, jež by bylo způsobilé samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky, a jako nezpůsobilý předmět ústavněprávního přezkumu zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti ve smyslu [srov. mimo jiné nález

sp. zn.

ze dne 4. 3. 2004 (N 34/32 SbNU 321); či nález

sp. zn.

ze dne 4. 4. 2005 (N 72/37 SbNU 23, 31)].

7. Výjimečně judikovaná přípustnost ústavní stížnosti i proti kasačnímu rozhodnutí soudu [srov. nález

sp. zn.

ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.)], se v nyní posuzované věci uplatnit nemůže. Výjimku ze závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu Ústavní soud připustil pouze za předpokladu, že "byly vyčerpány prostředky, které měl stěžovatel k dispozici [...] a v jejichž rámci mu nebyla poskytnuta, resp. ani nemohla být poskytnuta ochrana jeho práva na spravedlivý proces" (srov. body 29. a 30. nálezu

sp. zn.

). Souhrnně řečeno jen tehdy, je-li s konečným a pravomocným meritorním rozhodnutím napadeno i kasační rozhodnutí Nejvyššího soudu, které takovému meritornímu a konečnému rozhodnutí předcházelo. Taková situace ale ve stěžovatelčině věci zjevně nenastala, neboť řízení v předmětné věci dosud neskončilo a stěžovatelka má možnost v dalším řízení před obecnými soudy svá práva uplatňovat.

8. S ohledem na výše uvedené soudkyni zpravodajce nezbylo než ústavní stížnost podle odmítnout jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2023

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka